Bezpečné zavařování masa není o zkušenostech, ale o dodržení teploty, času a čistoty. Kdo tyto tři věci nepodcení, může mít doma zásobu, která vydrží měsíce. Kdo je podcení, riskuje zdraví celé rodiny. > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Sklenice i víčka důkladně umyjte a sterilujte. If you loved this article and you wish to receive more information with regards to rekonstrukce koupelny krok Za krokem please visit the site. Horké lečo plňte po okraj tak, aby nálev sahal dva centimetry pod hrdlo, a okraj otřete čistým hadříkem namočeným v octu. Vzduchová bublina u stěny je nejčastější důvod, proč se obsah po měsíci zkazí. Víčko zavírejte pevně, ale ne silou, která by zdeformovalo závit. Sklenice stavte dnem vzhůru na utěrku a nechte je vychladnout; pokud víčko po otočení drží, máte vyhráno.

Bezpečné zavařování masa není o zkušenostech, ale o dodržení teploty, času a čistoty. Kdo tyto tři věci nepodcení, může mít doma zásobu, která vydrží měsíce. Kdo je podcení, riskuje zdraví celé rodiny.

Naplňte sklenici do dvou třetin, okraj otřete čistou utěrkou a víčko utáhněte co nejvíce. Postavte sklenici doprostřed otočného talíře, nikdy ne na okraj. Nastavte nejvyšší výkon a spusťte na dvě minuty. Pak zkontrolujte, zda obsah vře — pokud ne, přidejte třicet sekund. Jakmile obsah bublá, nechte sklenici ještě půl minuty v troubě a teprve potom otevřete dvířka. Sklenici vytáhněte utěrkou nebo rukavicí, postavte na dřevěnou desku a nechte vychladnout. Víčko se během chladnutí vtáhne a vznikne podtlak, který poznáte podle prohlubně uprostřed.

Před plněním sklenice vždy vypláchněte horkou vodou a nechte okapat dnem vzhůru. Suroviny nakládejte pevně, aby mezi nimi nezůstaly vzduchové kapsy, ale ne tolik, aby se sklenice nedala zavřít. Zalijte nálevem tak, aby hladina sahala 2 cm pod okraj. Víčko utáhněte rukou, ne násilím. Sklenice pak sterilujte při 85–90 °C po dobu 20–30 minut podle velikosti. Slané konzervy potřebují delší čas než cukerné, protože sůl zpomaluje prostup tepla.

Jak postupovat u kompotu, džemu a šťá

Hloubka a průměr rozhodují víc než objem U malých dávek se vyplatí hrnec, který je spíše nižší a širší. Voda se v něm rychleji ohřeje a lépe cirkuluje. Vysoký a úzký hrnec sice ušetří místo ve spíži, ale při zavařování několika sklenic se v něm teplota drží nerovnoměrně. Praktické je, když má hrnec vnitřní dno s roštem nebo mřížkou, která oddělí sklenice od přímého kontaktu s dnem. Rošt zabrání prasknutí sklenic a zároveň umožní vodě proudit i pod nimi.

Dávejte pozor také na těsnění a víko. U malých hrnců se často používají jednoduchá víka s manometrem nebo bez něj. Pokud zavařujete jen občas a v malém množství, stačí hrnec bez manometru, kde se řídíte časem od varu. Manometr se hodí, když potřebujete přesně dodržet tlak kvůli konzervám s nízkou kyselostí. Zbytečně složitý systém vás bude jen odrazovat od častějšího používání.

Zavařovací hrnec pro malé dávky není jen zmenšenina toho velkého. Kdo si koupí příliš velký kotel, vaří v něm dva sklenice a diví se, že se zavařování protahuje a spotřebuje zbytečně moc energie. Kdo si naopak koupí příliš malý, narazí na to, že se do něj sklenice nevejdou ve stoje nebo se dotýkají stěn. Rozhodující není jen počet sklenic, které chcete najednou zavařit, ale hlavně jejich výška a průměr.

Zásadní chybou je kupovat hrnec podle počtu sklenic uvedeného v popisu. Výrobci často uvádějí maximální počet těch nejmenších sklenic, které se do hrnce vejdou jen těsně na sebe. V praxi potřebujete mezi sklenicemi prostor, aby voda mohla proudit a teplo se šířilo rovnoměrně. Pokud sklenice naskládáte na sebe bez rozestupů, může se stát, že se obsah neprohřeje dostatečně a zavařenina po čase zkazí.

Nejprve si změřte sklenice, které používáte nejčastěji. Malé dávky obvykle znamenají sklenice o objemu 0,2 až 0,5 litru. Ty mívají výšku kolem osmi až dvanácti centimetrů. Hrnec musí mít vnitřní hloubku alespoň o dva centimetry větší, rady pro rekonstrukci než je výška sklenice, aby zbyl prostor na vodu a víko. Průměr dna pak volte tak, aby se sklenice nedotýkaly stěn hrnce — mezi nimi má zůstat mezera alespoň jeden centimetr.

Než hrnec koupíte, zkuste si doma nanečisto sestavit sklenice tak, jak byste je chtěli zavařovat. Položte je na stůl do kruhu podle průměru dna a zkontrolujte, zda se vejdou s rozestupy. Potom si změřte výšku nejvyšší sklenice a připočtěte dva až tři centimetry. Výsledek porovnejte s vnitřními rozměry hrnce. Tento jednoduchý test odhalí většinu problémů dřív, než hrnec zaplatíte. Malý hrnec má smysl jen tehdy, když do něj sklenice vejdou pohodlně, ne na milimetry.