Během zrání se může stát, že se nálev zakalí, i když jste postup dodrželi. Na vině bývá příliš málo octa, nedostatečná sterilace nebo dýně, která byla nahnilá. Takový kompot nejezte. Naopak mírný zákal způsobenýškrobem z dý > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Během zrání se může stát, že se nálev zakalí, i když jste postup dodrželi. Na vině bývá příliš málo octa, nedostatečná sterilace nebo dýně, která byla nahnilá. Takový kompot nejezte. Naopak mírný zákal způsobenýškrobem z dýně není nebezpečný, ale chuťově kompotu neprospěje. Skladujte v chladu, temnu a suchu. Po otevření sklenici uchovejte v lednici a spotřebujte do týdne. Sladkokyselý dýňový kompot chutná nejlépe po dvou až třech měsících, kdy se chuť octa a cukru vyrovná.

Typická chyba je posuzovat těsnost podle toho, jak hluboko korek sedí. Hloubka nic neříká. Rozhoduje těsnost po obvodu – korek musí být v kontaktu se sklem po celém kruhu. Když je na jedné straně mezera a na druhé se sklo dotýká, lahev netěsní, i kdyby korek seděl sebehlouběji. U starších lahví se proto kontroluje i hladina vína: pokud je pod ramínkem, korek už delší dobu propouštěl vzduch.

Poslední věc, kterou většina lidí ignoruje, je tloušťka dna a materiál. Tenkostěnné hrnce svaří vodu rychle, ale teplota kolísá. Silnostěnné dno drží teplotu stabilněji a méně se připaluje. Pro malé dávky se vyplatí hrnec s rovným dnem, který dobře sedí na plotně, a s poklicí, která těsní. Netěsnící poklice znamená, že pára uniká, voda se doplňuje a celý proces se protahuje. Pokud hrnec nemá těsnící poklici, raději hledejte jiný.

Rozeznat správné kvašení od zkaženého není složité. Bublinky, mírně zakalená šťáva a kyselá vůně znamenají, že bakterie pracují. Bílý povlak na hladině bývá kvasinková blána, kterou stačí sebrat lžící a pokračovat. Zelený, modrozelený nebo chlupatý povrch, hnilobný zápach a slizká zelenina znamenají konec – obsah vyhoďte a sklenici důkladně vyvařte. Nikdy se nepokoušejte plíseň jen seškrábnout a zbytek jíst, mycelium už je dávno uvnitř.

Naplňte sklenici do dvou třetin, okraj otřete čistou utěrkou a víčko utáhněte co nejvíce. Postavte sklenici doprostřed otočného talíře, nikdy ne na okraj. Nastavte nejvyšší výkon a spusťte na dvě minuty. Pak zkontrolujte, zda obsah vře — pokud ne, přidejte třicet sekund. Jakmile obsah bublá, nechte sklenici ještě půl minuty v troubě a teprve potom otevřete dvířka. Sklenici vytáhněte utěrkou nebo rukavicí, postavte na dřevěnou desku a nechte vychladnout. Víčko se během chladnutí vtáhne a vznikne podtlak, který poznáte podle prohlubně uprostřed.

Při otevírání si všímejte pachu a barvy. Začervenalé nebo zhnědlé lečo s nakyslým zápachem vyhoďte, ani ho neochutnávejte. Zavařené lečo bez vajec vydrží při správném postupu až dva roky, s vejci jen několik měsíců a vždy v chladu. Pokud chcete mít jistotu, zavařte menší sklenice – rychleji se prohřejí a snáz se spotřebují.

Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčka drží. Vršek musí být promáčknutý dolů a při poklepu zní dutě. Pokud některá sklenice nedrží, uložte ji do chladničky a spotřebujte do týdne. Ostatní skladujte v temnu při teplotě do patnácti stupňů. Přímé slunce a kolísavé teploty způsobí, že se víčko vypoukne a obsah zplesniví.

Zeleninu nakrájejte na stejně velké kousky, aby se prohřála rovnoměrně. Papriky zbavte jádřinců a nakrájejte na proužky silné přibližně půl centimetru. Rajčata oloupejte – stačí je naříznout a spařit horkou vodou, slupka pak sjede sama. Cibuli nakrájejte nadrobno. Na jeden kilogram paprik počítejte zhruba stejné množství rajčat a dvě větší cibule. Sůl přidávejte střídmě, protože zelenina při zavařování část objemu ztratí a směs by byla přesolená.

Další chybou je málo kyseliny. Rajčata sice obsahují přirozené kyseliny, ale dnešní odrůdy bývají sladší. Lžíce octa nebo citronové šťávy na litr směsi podstatně zvýší trvanlivost a chuť nezkazí. Ocet ale nepřidávejte do hrnce hned na začátku, kyselina zpomaluje měknutí zeleniny. Přidejte ho až těsně před plněním.

Proč se lečo kazí i ve sklenici Nejčastější chyba je nedostatečná sterilace. Sklenice musí být čisté, nejlépe vysterilizované v troubě nebo horkou vodou, a víčka nová, suchá a nepoškozená. Směs se plní horká, těsně pod okraj, a ihned se zalévá vroucím nálevem, pokud ho používáte. Poté se sklenice uzavřou a sterilují při teplotě kolem 85 až 90 stupňů po dobu dvaceti minut. Vyšší teplota zeleninu rozvaří, nižší nestačí k usmrcení mikroorganismů.

Lečo se zavařuje v době, kdy je papriky a rajčat dostatek a jsou levná. Základ je jednoduchý: papriky, rajčata, cibule, případně vejce zvlášť. Právě vejce jsou kámen úrazu. Pokud je zamícháte do směsi před sterilací, https://lejournaldedubai.com po pár měsících zhořknou a směs zřídka vydrží do jara. Proto se do sklenic plní pouze zeleninová směs a vejce se přidávají až při ohřívání na pánvi.

If you adored this article and you simply would like to be given more info regarding byt v paneláku kindly visit our own internet site.