Domácí konzervy bez pasterace: kde většina lidí zbytečně ztratí celou úrodu > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

První rekonstrukce koupelny krok za krokem je sterilizace nádob. Sklenice i víčka ponořte do hrnce s vodou, přiveďte k varu a vařte deset minut. Vyndávejte je horké a ihned plňte. Víčka se šroubovacím závitem se nesmí vařit opakovaně, protože guma ztrácí těsnost. Sklenice s ouškem a skleněným víčkem jsou spolehlivější, ale i ta musí být suchá a čistá. Běžná chyba: lidé sklenice jen opláchnou horkou vodou a myslí si, že to stačí.

Většina drobného ovoce obsahuje pektin, číst více který se při zahřátí aktivuje. Čím déle ovoce vaříš, tím více pektinu se uvolní a tím pevnější gel nakonec vznikne. Druhým viníkem je příliš hustý nálev. Sladký sirup má vyšší viskozitu a bobule v něm doslova plavou příliš blízko u sebe. Třetí chybou je plnění sklenic bez mezery – pokud ovoce napěchuješ až po okraj, nemá nálev kam cirkulovat a plody se stlačí. Řešením je řidší nálev, kratší var a volnější plnění.

Hotový výrobek skladujte v chladu a temnu. Pokud víčko po vychladnutí zůstane vypouklé nebo s obsahem zatřesete a uslyšíte pohyb, těsnění selhalo. Takovou sklenici snězte do dvou dnů a uložte ji v lednici. Zavařování úložné prostory v malém bytě mikrovlnce není univerzální metoda. Hodí se pro malé dávky, které spotřebujete do několika týdnů. Na celoroční zásoby používejte klasický hrnec nebo troubu. Mikrovlnka šetří čas, ale neodpouští chyby v plnění ani v utěsnění.

Kyselé prostředí a sůl rozhodují víc než teplota Bez pasterace se neobejdete bez kyseliny. Ocet, citronová šťáva nebo kyselina mléčná snižují pH pod 4,6, což je hranice, při které se přestávají množit nebezpečné bakterie včetně botulismu. Kyselinu nepřidávejte od oka. Na kilogram zeleniny počítejte alespoň dva decilitry octa o koncentraci osm procent, u rajčat stačí polovina, protože jsou sama kyselá. Sůl nepoužívejte jen kvůli chuti. Nekonzervovaná sůl s jódem nebo protispékavou látkou může zákal a chuťové změny způsobit. Používejte hrubou mořskou nebo kamennou sůl bez přísad, a to v poměru dvě až tři procenta hmotnosti náplně.

Když dodržíte kyselost, čistotu a ponoření náplně, vydrží konzervy bez pasterace i rok. Není to o štěstí, ale o tom, jestli jste někde nepodcenili detail. Právě v tom detailu přichází většina lidí o celou úrodu.

Ideální hrnec pro malé dávky poznáte podle několika znaků. Sklenice do něj musí jít vložit ve dvou nebo třech řadách, aniž by se dotýkaly stěn. Mezi sklenicemi by měla zůstat mezera alespoň 1 cm, aby voda mohla proudit. Dále hrnec potřebuje rošt nebo mřížku, která sklenice nadzvedne ode dna. Bez roštu se sklo může přilepit nebo prasknout. U malých dávek se osvědčily vyšší a užší hrnce, protože se v nich sklenice lépe skládají a voda se rychleji uvede do varu. Naopak příliš široký a nízký hrnec znamená, že budete potřebovat více vody, i když zavařujete jen pár sklenic.

Kvašená zelenina vzniká tak, že v anaerobním prostředí převládnou mléčné bakterie a potlačí hnilobné mikroby. Nejde o náhodu, ale o soubor podmínek: dostatek soli, nepřístup vzduchu, stálá teplota a čisté nádoby. Pokud některá z nich chybí, místo kyselého zelí nebo okurek získáte měkkou, zapáchající hmotu. Právě proto se vyplatí držet se několika pravidel, která se nemění.

Základem je čistota a správná sklenice. Používejte sklenice bez prasklin a víčka s nepoškozeným těsněním. Před plněním je vypláchněte horkou vodou, případně sterilizujte v troubě při 120 °C po dobu 15 minut. Víčka ponořte na několik minut do vařící vody. Náplň plňte vždy po okraj, aby po uzavření zůstalo minimum vzduchu. U slaných konzerv se vzduchová bublina pod víčkem stává místem, kde se rychle množí plísně.

Nejčastější chyby se opakují. Zelí se nakrájí příliš silně, a pak se kvašení nerozjede rovnoměrně. Okurky se nechají v nálevu příliš dlouho a změknou. Nádoby se nemyjí horkou vodou se zbytky saponátu. Zelenina se nakládá mokrá přímo z vodovodu, čímž se ředí sůl. Víčka se otevírají zvědavostí, čímž se mění prostředí. A hlavně: lidé ochutnávají po pár dnech a chtějí hotový výsledek hned. Kvašení potřebuje čas.

Teplota rozhoduje o chuti i rychlosti. Při 18 až 22 °C probíhá kvašení dva až tři týdny a výsledek je vyvážený. V horku nad 25 °C jsou bakterie rychlé, ale zelenina měkne a chuť je ostrá. V chladu pod 15 °C se proces zpomalí a může se zastavit dřív, než se vytvoří dost kyselin. Nádobu postavte mimo přímé světlo a bez otřesů. První dny kontrolujte každý den, později stačí jednou za dva dny. Pokud se na hladině objeví tenký bílý film, není to katastrofa – seberte ho lžící a pokračujte. Zelený nebo chlupatý povlak znamená, že se obsah kazí a patří do odpadu.

If you have any questions pertaining to where and how you can use úložné prostory v malém bytě, you can call us at the internet site.