Když maliny zhořknou, zavařování selhalo: jak tomu předejít > 자유게시판

본문 바로가기

자유게시판

자유게시판 HOME


Když maliny zhořknou, zavařování selhalo: jak tomu předejít

페이지 정보

profile_image
작성자 Georgia Stolp
댓글 0건 조회 2회 작성일 26-09-14 05:50

본문

Hořkost v zavařených malinách nevzniká náhodou. Na vině býúložné prostory v malém bytěá kombinace tří věcí: přezrálé nebo nahnilé plody, příliš dlouhé vaření a množství peciček, které se do sklenice dostanou spolu s dužinou. Maliny mají pecičky tvrdé a v jejich obalu jsou látky, které se při delším varu uvolňují a hořkou chuť zvýrazňují. Prvním krokem je proto výběr: na kompot, džem i šťávu berte plody pevné, Byt V PaneláKu plně vybarvené, ale ne přezrálé. Sesbírejte je v suchém dni, nejlépe ráno, kdy jsou ještě chladné. Každou malinu prohlédněte a plesnivé či rozpadlé kusy vyhoďte. Nemá smysl je „zachraňovat" v hrnci – jedna nahnilá plodina zkazí chuť celé dávky.

Zavařujte ve vodní lázni při teplotě 85 až 100 °C. Doba závisí na velikosti sklenice: malé sklenice do 0,5 litru stačí 15 až 20 minut od bodu varu, litrové 25 až 30 minut. Po vytažení nechte sklenice volně vychladnout dnem vzhůru, aby se vytvořilo podtlak. Víčko musí po vychladnutí držet pevně a po stlačení se nesmí ozvat klapnutí. Pokud víčko povolí nebo se objeví plíseň, obsah vyhoďte. Nikdy nenaslouchejte zkaženým konzervám a nezkoušejte je „zachránit" převařením.

Hotové kvašení poznáte podle chuti. Kyselá, svěží, křupavá zelenina bez nahořklé pachuti je v pořádku. Přesuňte ji do chladničky, kde se proces téměř zastaví, a konzumujte během několika měsíců. Pokud po otevření ucítíte plyn nebo šumění, není to nutně problém – oxid uhličitý vzniká i při skladování. Rozhodující je vůně a vzhled. Když si nejste jistí, raději vsaďte na novou várku než na risk se zažívacími potížemi.

Hotové zelí přendejte do menších sklenic, pevně ho natlačte a zalijte šťávou tak, aby bylo ponořené. Skladujte při teplotě do 10 °C, ideálně v chladničce nebo ve sklepě. Tak vydrží několik měsíců. Nejčastější chyby jsou tři: málo soli, zelí vyčnívající nad hladinu a příliš teplé místo. Když se jim vyhnete, získáte kysané zelí, které zůstane křupavé i po měsících.

Před uložením brambory roztřiďte. Vyhoďte každou, která má mechanickou prasklinu, zelenou skvrnu, měkké místo nebo náznak plísně. Jedna nahnilá hlíza nakazí během několika týdnů celou bednu. Nechte je dva až tři dny rozložené v tenké vrstvě na tmavém, vzdušném místě, aby oschla zemina a povrch se zatáhl. Nikdy je neperte vodou. Mokrá hlíza je vstupní brána pro hnilobu.

Troubu předehřejte na 150 °C a teprve potom do ní postavte naplněný pekáč. Teplotu držte po celou dobu, neotvírejte dvířka kvůli kontrole. Prohřev začíná ve chvíli, kdy teploměr uvnitř sklenice ukáže 85 °C. Teprve od tohoto okamžiku počítejte čas: kompoty a ovoce 20–25 minut, zelenina a maso 30–40 minut, husté omáčky a protlaky 45 minut. Bez vnitřního teploměru se neobejdete — teplota vzduchu v troubě je jen orientační a každý model peče jinak.

Po dvou až třech týdnech ochutnejte. Kysané zelí má být kyselé, ale stále svěží a křupavé. Pokud je měkké, bylo příliš teplo, málo soli nebo příliš dlouhé kvašení. Přesolené zelí se dá před jídlem propláchnout, ale sůl během kvašení nesnižujte pod 20 gramů na kilogram, jinak se zelí neochrání před kažením.

Kvašení potřebuje klid, tmu a správnou teplotu Nádobu naplňte po okraj, ale nechte dva až tři centimetry prostoru. Zelí musí být zcela ponořené. Použijte talířek zatížený sklenicí s vodou nebo čistý kámen. Nádobu uzavřete víkem, které umožní unikat plynům, nebo použijte vodní uzávěr. Ideální teplota je 18 až 22 °C. Při vyšší teplotě kvašení zrychlí, ale zelí měkne a může chytit nežádoucí pachy. Při nižší teplotě se proces zpomalí, ale chuť bývá čistší.

Během prvních dnů zelí aktivně pracuje. Pěna a bubliny jsou normální, stačí je jednou denně sesbírat lžící. Pokud se na hladině objeví bílý povlak, jde většinou o kvasinky. Neznamená to, že je zelí zkažené. Odstraňte povlak, zkontrolujte, zda je zelí ponořené, a pokračujte. Zelený, modrý nebo plesnivý povrch ale znamená, že se obsah zkazil a patří barvy stěn do obýváku odpadu.

Křupavost kysaného zelí nezávisí na náhodě ani na drahé nádobě. Rozhoduje obsah soli, teplota a to, jak hluboko je zelí ponořené ve vlastní šťávě. Když tyto tři věci držíte pod kontrolou, výsledek se opakuje každou sezónu.

Začněte hmotností, ne odhadem. Na každý kilogram očištěného zelí použijte 20 až 25 gramů soli, tedy zhruba dvě až dvě a půl rovné lžičky. Zelí nakrájejte na tenké nudličky, vložte do velké mísy, prosypte solí a nechte 20 minut stát. Pak ho rukama nebo tloukem mačkejte, dokud nepustí dost šťávy, aby se v nádobě obalilo. Pokud je zelí staré nebo suché, přidejte trochu čisté vody, ale jen tolik, aby šťáva pokryla obsah.

Should you loved this informative article and you would want to receive details concerning celý text i implore you to visit our web site.

댓글목록

등록된 댓글이 없습니다.