Kdy je sklenice dotažená tak akorát a ne příliš? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Zavařování bez cukru není jen otázka zdraví, ale i technologie. Cukr a sůl v klasických receptech nejsou jen kvůli chuti – vážou vodu, snižují aktivitu mikroorganismů a pomáhají udržet strukturu. Když je vynecháte, musíte jejich roli nahradit jinak: teplem, kyselinou, tlakem nebo chladem. Bez těchto náhrad se obsah sklenice zkazí během několika dní i při dobrém víčku.

Základem je zbavit ovoce přebytečné tekutiny. Čerstvé ovoce nakrájejte na rovnoměrné kusy – příliš velké plátky se rozvaří, příliš malé se ztratí v těstě. Potom ho krátce promíchejte s cukrem a nechte stát dvacet až třicet minut. Vzniklou šťávu slijte a použijte jinam, třeba do limonády. Tento krok udělá nejvíc rady pro rekonstrukci to, aby ovoce drželo pohromadě.

Jak poznat správné dotažení podle zvuku a pohybu Správně dotažené víčko se při utahování zastaví v momentě, kdy guma začne klást odpor. Poznáte to podle toho, že se víčko přestane otáčet lehce a další pohyb už vyžaduje znatelnou sílu. Jakmile ucítíte, že se guma dotkla okraje sklenice a víčko se přestalo volně protáčet, utáhněte ho už jen o zlomek otáčky. If you enjoyed this post and you would certainly like to get additional information relating to Http://Torrentik.Net kindly go to our webpage. Nepoužívejte celou sílu ruky ani se nepokoušejte víčko „dorazit" na maximum. Po dotažení zkuste víčkem jemně pootočit proti směru hodinových ručiček. Pokud se pohne, je povolené. Pokud se nehne, ale zároveň jste nepoužili hrubou sílu, je to tak akorát.

Ještě před samotným sušením záleží na výběru a přípravě. Ovoce musí být zralé, ale ne přezrálé nebo nahnilé. Jedno shnilé jablko nakazí celou várku. Plody omyjte, osušte a zbavte jádřinců, pecek a stopek. Krájejte na stejně silné plátky, ideálně 3 až 5 mm. Nerovnoměrné kusy způsobí, že tenké se spálí a silné zůstanou syrové. Jablka, hrušky a banány rychle hnědnou, proto je ponořte na pár minut do vody s trochou citronové šťávy. Slivoňové švestky a meruňky naopak oceníte, když je před sušením rozpůlíte a pecku vyndáte.

První tři dny kvašení potřebuje kyslík. Nádobu neuzavírejte vzduchotěsně, ale zakryjte ji čistou plenou nebo víkem s ventilem. Mošt dvakrát denně promíchejte a měřte hustotu. Pokud kvašení nezačne do 48 hodin, je něco špatně: buď byly kvasinky příliš horké, nebo je mošt příliš studený. Zvýšení teploty o dva stupně obvykle stačí. Když hustota klesne na polovinu, přelijte mošt do demižónu, dolijte do plna a uzavřete kvasnou zátkou.

Sterilizujte při nižší teplotě a delší dobu. U celých plodů se osvědčuje teplota kolem 80 až 85 stupňů Celsia po dobu 20 až 30 minut podle velikosti ovoce. Vyšší teplota sice zkrátí čas, ale zvyšuje riziko prasknutí i rozvaření. Sklenice vkládejte do hrnce na dno vyložené utěrkou nebo mřížkou, aby se nedotýkaly dna. Voda má sahat do dvou třetin výšky sklenic. Po sterilaci sklenice nechte pozvolna vychladnout, náhlý chlad způsobí prasknutí skla i plodů.

Utahování sklenic vypadá jako banální úkon, dokud se neobjeví první prasklé víčko nebo naopak zavařenina, která po týdnu vyhodí víčko samo. Rozdíl mezi správným a přílišným dotažením je přitom často jen pár stupňů otočení. Klíčové je pochopit, co se při zavařování uvnitř sklenice děje: obsah se zahřívá, rozpíná, vytlačuje vzduch a po ochlazení vzniká podtlak. Víčko pak drží silou, kterou vytvořil tento podtlak, a ne silou vaší ruky.

Typickou chybou je utahování takzvaně na krev. Příliš utažené víčko vytlačí gumu ven z drážky, zkroutí se a přestane těsnit. Obsah se pak při ohřevu rozlévá po okraji, zavařenina se připálí a výsledná sklenice po ochlazení nemusí správně zatáhnout. Druhou častou chybou je naopak přílišné povolení. Taková sklenice během varu nasaje vodu z hrnce, obsah zředí a po vytažení se víčko nepropadne. Pokud se střed víčka po vychladnutí nepromáčkne dolů, zavařenina není spolehlivě uzavřená a patří barvy stěn do obýváku chladničky k brzké spotřebě.

Zapamatujte si jednoduché pravidlo: utahujte tak, aby se víčko přestalo volně otáčet, a pak už jen velmi jemně přitáhněte. Síla, kterou vyvinete, nemá nahradit podtlak, který vznikne uvnitř sklenice. Kdo to pochopí, tomu vydrží zavařeniny celou zimu bez zbytečných ztrát.

Po vytažení z hrnce nechte sklenice vychladnout na suchém místě, kde na ně netáhne a kde se nepřehřívají. Během chladnutí se ozve charakteristické „puknutí", které znamená, že úložné prostory v malém bytěíčko zatáhlo. Po úplném vychladnutí zkontrolujte každou sklenici: střed víčka musí být prohloubený a víčko musí držet pevně i při mírném zvednutí za okraj. Pokud některá sklenice nezatáhla, nepanikařte – buď ji hned spotřebujte, nebo znovu zavařte s novým víčkem. Staré víčko už totiž ztratilo pružnost a podruhé těsnit nebude.