Proč měsíční krátery připomínají ementál?
페이지 정보
본문
Pokud si nejste jistí, navštivte prodejnu, kde vám poradí, ale neberte první model, který se vám líbí barevně. Zeptejte se, jestli je bota určená spíše na svislé stěny, nebo na převisy. Pro první výstup na umělé stěně, kde jsou chyty velké a stupačky široké, stačí univerzální neutrální bota za rozumnou cenu. Jakmile se z vás stane pravidelnější lezec, poznáte sami, co vám vyhovuje, a můžete investovat do specializovanějšího kusu. Ale teď jde hlavně o to, aby vás nohy nebolely a vy jste si první výstup užili.
Měsíc není vhodné pozorovat přes všechny druhy filtrů. Speciální měsíční filtr (šedý nebo polarizační) sice omezí oslnění, ale pokud ho nemáte, můžete použít i obyčejnou sluneční clonu – rozhodně ale nesmíte použít filtr na Slunce, který propouští infračervené záření a mohl by poškodit oko. Většinou stačí pozorovat v první čtvrti, kdy je jas nižší, a filtr není vůbec nutný.
Dalším krokem je příprava lůžka. Pokud nemáte druhou postel, použijte rozkládací gauč, karimatku nebo nafukovací matraci. Důležité je, aby měl každý spáč vlastní peřinu a polštář, klidně i dva polštáře – jeden na spaní, druhý na obejmutí. Dejte dětem na výběr, na kterém místě chtějí spát, ale dopředu si domluvte, že nikdo nebude po půlnoci přebíhat na druhou stranu pokoje. Pokud mají děti tendenci se hádat o to, kdo bude spát u okna, vyřešte to – ať si to vyhodí mincí nebo kamenem, nůžkami, papírem. Nezapomeňte připravit náhradní pyžamo pro kamaráda, kdyby to vlastní zapomněl, a jeden ručník navíc na ráno.
Sušení a žehlení: kde se skrývá největší riziko? Sušení v sušičce je pro mnoho základních kousků zkázou, i když to není na první pohled vidět. Teplo narušuje elastanová vlákna, sráží bavlnu a ničí strukturu úpletů. Raději oblečení sušte ve vodorovné poloze na ručníku, a to zejména svetry a pletené kousky. Košile a kalhoty nechte uschnout na ramínku, ale pozor na tvrdé ramínka, která mohou deformovat ramena. Žehlení pak provádějte vždy na rubové straně nebo přes vlhkou utěrku, pokud to materiál vyžaduje.
Jak rozeznat čerstvý kráter od starého? Nejdůležitější je pochopit, že měsíční krátery nejsou jen obyčejné díry. Každý dopad vytvoří charakteristickou strukturu – vyvýšený okraj, středový vrcholek a paprsky vyvrženého materiálu. Čerstvý kráter má ostré okraje a jasné paprsky, které se táhnou do okolí. Starší krátery naopak mají oblé okraje a chybí jim paprsky, protože je postupně překryly další dopady. Pokud si chcete tento rozdíl ověřit, pozorujte Měsíc v první čtvrti, kdy je osvětlení v obýváku šikmé a vržené stíny zvýrazní reliéf. Ideální je malý dalekohled s průměrem objektivu alespoň 70 mm – větší zvětšení není nutné, protože samotný kontrast stínů prozradí víc než vysoké přiblížení.
Na závěr si připravte rezervní plán. I sebelepší příprava nezabrání tomu, že se kamarád v noci vzbudí s tím, že mu je zima, nebo že se mu zdál ošklivý sen. Proto mějte po ruce teplou deku navíc, sklenici mléka a plyšovou hračku, kterou půjčíte. Ráno pak věnujte pár minut tomu, abyste si s dětmi popovídali, jak zařídit malou kuchynié to bylo – co se jim líbilo a co by příště změnily. Tím získáte cenné informace pro další přespání a děti se naučí, že noc mimo domov nemusí být děsivá, ale může být dobrodružstvím. Stačí málo: čistý kout, domluvená pravidla a záložní deka. Zbytek zařídí dětská fantazie.
Ale proč vlastně vypadají jako ementál? Klíčem je kombinace dvou faktorů. Za prvé, měsíční povrch je tvořen vrstvou regolitu, což je směs prachu a úlomků hornin. Když meteorit dopadne, vyvrhl materiál do všech stran a vytvoří miskovitou prohlubeň. Za druhé, mnoho kráterů je starých stovky milionů let a jejich dno bylo částečně vyplněno lávou z dřívější vulkanické činnosti. Tato láva pak pomalu tuhla a vytvořila tmavé plochy, které znáte jako měsíční moře. Okolní světlejší oblasti jsou naopak starší vysočiny pokryté hustší vrstvou kráterů.
První pohled na Měsíc dalekohledem bývá zklamáním, pokud čekáte snímky z NASA. Ve skutečnosti uvidíte ostrý kotouč, který se na okrajích jeví světlejší a uprostřed tmavší. Nejde o vadu optiky, ale o měsíční moře – staré lávové pláně, které odrážejí méně světla než okolní vysočiny. Než začnete pozorovat, nechte dalekohled asi hodinu venku, aby se aklimatizoval na teplotu vzduchu. Jinak se vám budou obrazy „zamlžovat" a rozechvívat.
Typickou chybou začínajících pozorovatelů je snaha zahlédnout krátery při úplňku. V té době na ně svítí Slunce přímo zepředu a dopadající světlo nevrhá žádné stíny. Krátery pak splynou s okolím a povrch vypadá ploše. Mnohem lepší jsou dny kolem první a poslední čtvrti, kdy terminátor, tedy hranice mezi dnem a nocí, prochází přes oblast velkých měsíčních moří. Právě tam najdete nejnápadnější krátery jako Koperník nebo Tycho. Pokud nemáte dalekohled, zkuste použít obyčejný stativ a fotoaparát s delším ohniskem – stačí i běžný zoom na 200 mm a závěrka kolem 1/250 sekundy.
Měsíc není vhodné pozorovat přes všechny druhy filtrů. Speciální měsíční filtr (šedý nebo polarizační) sice omezí oslnění, ale pokud ho nemáte, můžete použít i obyčejnou sluneční clonu – rozhodně ale nesmíte použít filtr na Slunce, který propouští infračervené záření a mohl by poškodit oko. Většinou stačí pozorovat v první čtvrti, kdy je jas nižší, a filtr není vůbec nutný.
Dalším krokem je příprava lůžka. Pokud nemáte druhou postel, použijte rozkládací gauč, karimatku nebo nafukovací matraci. Důležité je, aby měl každý spáč vlastní peřinu a polštář, klidně i dva polštáře – jeden na spaní, druhý na obejmutí. Dejte dětem na výběr, na kterém místě chtějí spát, ale dopředu si domluvte, že nikdo nebude po půlnoci přebíhat na druhou stranu pokoje. Pokud mají děti tendenci se hádat o to, kdo bude spát u okna, vyřešte to – ať si to vyhodí mincí nebo kamenem, nůžkami, papírem. Nezapomeňte připravit náhradní pyžamo pro kamaráda, kdyby to vlastní zapomněl, a jeden ručník navíc na ráno.
Sušení a žehlení: kde se skrývá největší riziko? Sušení v sušičce je pro mnoho základních kousků zkázou, i když to není na první pohled vidět. Teplo narušuje elastanová vlákna, sráží bavlnu a ničí strukturu úpletů. Raději oblečení sušte ve vodorovné poloze na ručníku, a to zejména svetry a pletené kousky. Košile a kalhoty nechte uschnout na ramínku, ale pozor na tvrdé ramínka, která mohou deformovat ramena. Žehlení pak provádějte vždy na rubové straně nebo přes vlhkou utěrku, pokud to materiál vyžaduje.
Jak rozeznat čerstvý kráter od starého? Nejdůležitější je pochopit, že měsíční krátery nejsou jen obyčejné díry. Každý dopad vytvoří charakteristickou strukturu – vyvýšený okraj, středový vrcholek a paprsky vyvrženého materiálu. Čerstvý kráter má ostré okraje a jasné paprsky, které se táhnou do okolí. Starší krátery naopak mají oblé okraje a chybí jim paprsky, protože je postupně překryly další dopady. Pokud si chcete tento rozdíl ověřit, pozorujte Měsíc v první čtvrti, kdy je osvětlení v obýváku šikmé a vržené stíny zvýrazní reliéf. Ideální je malý dalekohled s průměrem objektivu alespoň 70 mm – větší zvětšení není nutné, protože samotný kontrast stínů prozradí víc než vysoké přiblížení.
Na závěr si připravte rezervní plán. I sebelepší příprava nezabrání tomu, že se kamarád v noci vzbudí s tím, že mu je zima, nebo že se mu zdál ošklivý sen. Proto mějte po ruce teplou deku navíc, sklenici mléka a plyšovou hračku, kterou půjčíte. Ráno pak věnujte pár minut tomu, abyste si s dětmi popovídali, jak zařídit malou kuchynié to bylo – co se jim líbilo a co by příště změnily. Tím získáte cenné informace pro další přespání a děti se naučí, že noc mimo domov nemusí být děsivá, ale může být dobrodružstvím. Stačí málo: čistý kout, domluvená pravidla a záložní deka. Zbytek zařídí dětská fantazie.
Ale proč vlastně vypadají jako ementál? Klíčem je kombinace dvou faktorů. Za prvé, měsíční povrch je tvořen vrstvou regolitu, což je směs prachu a úlomků hornin. Když meteorit dopadne, vyvrhl materiál do všech stran a vytvoří miskovitou prohlubeň. Za druhé, mnoho kráterů je starých stovky milionů let a jejich dno bylo částečně vyplněno lávou z dřívější vulkanické činnosti. Tato láva pak pomalu tuhla a vytvořila tmavé plochy, které znáte jako měsíční moře. Okolní světlejší oblasti jsou naopak starší vysočiny pokryté hustší vrstvou kráterů.
První pohled na Měsíc dalekohledem bývá zklamáním, pokud čekáte snímky z NASA. Ve skutečnosti uvidíte ostrý kotouč, který se na okrajích jeví světlejší a uprostřed tmavší. Nejde o vadu optiky, ale o měsíční moře – staré lávové pláně, které odrážejí méně světla než okolní vysočiny. Než začnete pozorovat, nechte dalekohled asi hodinu venku, aby se aklimatizoval na teplotu vzduchu. Jinak se vám budou obrazy „zamlžovat" a rozechvívat.
Typickou chybou začínajících pozorovatelů je snaha zahlédnout krátery při úplňku. V té době na ně svítí Slunce přímo zepředu a dopadající světlo nevrhá žádné stíny. Krátery pak splynou s okolím a povrch vypadá ploše. Mnohem lepší jsou dny kolem první a poslední čtvrti, kdy terminátor, tedy hranice mezi dnem a nocí, prochází přes oblast velkých měsíčních moří. Právě tam najdete nejnápadnější krátery jako Koperník nebo Tycho. Pokud nemáte dalekohled, zkuste použít obyčejný stativ a fotoaparát s delším ohniskem – stačí i běžný zoom na 200 mm a závěrka kolem 1/250 sekundy.
- 이전글Jak ustawić meble w salonie, by kominek sprzyjał rozmowom 26.09.12
- 다음글Czy wiesz, co decyduje o rozmieszczeniu gniazdek i włączników w mieszkaniu? 26.09.12
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.