Rychlý kód, nebo čitelný kód: co vám ušetří hodiny? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pátý návyk je psát komentáře k rozhodnutím, ne k tomu, co je zřejmé z kódu. Komentář // zvýšíme o jedna u i++ nic nepřináší. For those who have any queries about where and also how you can employ klikněte zde, you are able to e-mail us with our own page. Užitečný je komentář, který vysvětluje, proč je tam podmínka navíc, odkud pochází magická konstanta nebo proč se něco nedělá jinak. Stejně důležité je komentáře aktualizovat. Zastaralý komentář je horší než žádný, protože aktivně mate. Pokud kód potřebuje dlouhé vysvětlování, je to signál, že by měl být přepsán jednodušeji.

Pokračujte směrem k nábřeží a k palácovým budovám, které vznikaly jako sídla pojišťoven, bank a obchodních společností. Právě tady se funkcionalismus projevil v nejčistší podobě: skeletová konstrukce, volný půdorys, pásová okna a důraz na světlo. Praktický tip: choďte po protější straně ulice, https://Wiki.educom.Nu ne přímo podél fasády. Z dálky lépe vynikne rytmus oken a to, jak budova komunikuje s okolím. Naopak zblízka si všimněte vstupních portálů – často jsou jediným místem, kde architekt povolil ozdobu.

Třetí návyk: vyhněte se sdílenému stavu, kde to jde. Globální proměnné jsou nejčastějším zdrojem chyb, které se obtížně reprodukují. Když funkce potřebuje data, předejte je jako parametry. Když něco vrací, ať to vrátí návratovou hodnotou, ne zápisem do globální proměnné. V praxi to znamená, že testování je jednodušší, protože funkci zavoláte s konkrétními vstupy a vidíte výsledek. U rozsáhlejších celků používejte moduly a exportujte jen to, co je nutné.

Co dělat v prvních hodinách po šo

Tyto návyky nezavedete přes noc. Vyberte si jeden a držte se ho týden. Uvidíte, že se vám zkrátí doba, kterou trávíte hledáním chyb, a že se k vlastnímu kódu budete vracet s menším odporem. Čistý kód není cíl, je to způsob, jak si usnadnit práci.

Prvním krokem je zjistit, zda je problém v sedačce, nebo v tom, jak na ní sedíte. Zkuste si sednout jinam – na židli, na jinou sedačku, na pevnou podložku. Pokud bolest zmizí nebo se výrazně zmírní, příčina je v nábytku. Když ale bolí záda i na tvrdé židli, může jít o oslabené svaly, zkrácené hamstringy nebo problém s ploténkou a je lepší řešit to s odborníkem.

Celá trasa od Destinnové k paláci se dá zvládnout pěšky za dvě až tři hodiny i s přestávkou. Nezapomeňte, že řada domů je stále obydlená nebo slouží jako kanceláře – respektujte vchody a nefoťte do oken. Pokud chcete pochopit funkcionalismus do hloubky, čtěte detaily, ne jen celky. Právě v tom je Nové Město tak cenné: učí dívat se na město jako na funkční organismus, kde každý prvek má svůj důvod.

Začněte u budovy spojené s Emou Destinnovou. Není to žádný výstavní skvost, spíš nenápadný dům, kde se mísí pozdní secese s nastupujícím funkcionalismem. Právě na takových stavbách se dá nejlépe pochopit, jak architekti přecházeli od dekoru k účelu. Všímejte si hloubky okenních špalet, tvaru říms a toho, jak je fasáda členěná. Typická chyba je projít kolem bez povšimnutí – lidé hledají velké ikony, ale zapomínají, že funkcionalismus se rodil právě v menších nájemních domech.

Pojmenovávejte věci tak, aby se daly přečíst nahlas První návyk se týká názvů proměnných a funkcí. Pokud funkci pojmenujete zpracuj(), za týden nebudete vědět, co dělá. Lepší je vypocitejCenuSDph(). Platí pravidlo, že název má odpovídat tomu, co funkce dělá, ne jak to dělá. Vyhněte se jednopísmenným názvům kromě čítačů cyklu. U booleanů používejte prefix je nebo ma – například jePrihlaseny. Když název nedokážete vymyslet, pravděpodobně děláte příliš mnoho věcí v jednom bloku a je čas jej rozdělit.

Když procházíte kolem paláců, nezapomeňte se zastavit u průchodů do dvorů. Funkcionalisté milovali průchozí dvory a pasáže, které propojovaly ulice. Mnohé jsou dnes zamčené nebo upravené, ale i tak dávají představu o původním provozu. Typická chyba je snažit se všechno stihnout rekonstrukce koupelny krok za krokem hodinu. Radši si vyberte tři až čtyři budovy a u nich se zdržte. Fotografujte byt v paneláku podvečer, kdy nízké slunce zvýrazní plasticitu fasád a pásová okna přestanou vypadat jako obyčejné sklo.

Čtvrtý návyk se týká konzistentního formátování. Nepíše se o vkusu, ale o čitelnosti. Pokud střídáte odsazení dvěma a čtyřmi mezerami, zbytečně zatěžujete mozek při čtení. Zvolte jeden styl a nechte jeho dodržování na nástroji, který formátuje kód automaticky při uložení. Totéž platí pro středníky a uvozovky. Nejde o to, který styl je správný, ale že je jeden. Při ladění pak neřešíte, zda chyba není způsobena jen jiným zápisem na jiném řádku.

Druhý návyk se týká velikosti funkcí. Funkce, která se vejde na jednu obrazovku, se ladí výrazně snadněji než ta, která má tři sta řádků. Snažte se, aby každá funkce dělala právě jednu věc. Pokud v ní vidíte slovo „a" při popisu činnosti, rozdělte ji. Typická chyba je, že vývojář přidá další podmínku do již hotové funkce, místo aby vytvořil novou. Výsledkem je kód, kde se změna jedné hodnoty projeví na pěti místech a ladění se stává noční můrou.