Co rozhoduje o stabilitě plamene a proč se vyplatí hlídat přívod vzduchu? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chybou je oprava za teplých kamen. Malta na horký povrch nepřilne a po vychladnutí se odloupne i s kusem původního šamotu. Další chybou je utěsnění praskliny obyčejnou ohnivzdornou maltou na zdivo — ta není určená pro přímý styk s plamenem a vydrží jen několik topení. In the event you loved this informative article and you would love to receive more information with regards to diendan.Topdichvuketoan.Vn kindly visit our own web site. Někteří majitelé se snaží vyzdívku vyztužit ocelovými pásky nebo drátem. Kov se roztahuje jinak než šamot a během několika týdnů vyzdívku rozdrtí. Pokud je prasklá více než třetina vnitřní plochy, dokončení interiéru výměna jednotlivých cihel nemá smysl a je lepší vyzdívku vyměnit celou.

Abyste měli jistotu, kupte si vlhkoměr. Není drahý a změří vám vlhkost přímo na čerstvě naštípané štěpině. Měřte na vnitřní straně, ne na konci polena, kde dřevo schne nejrychleji. Hodnota do dvaceti procent znamená, že můžete topit. Nad dvacet pět procent už jen ztrácíte energii na odpařování a zanášíte komín. Bez měřáku se dá orientovat i podle váhy: suché poleno je znatelně lehčí a při poklepu o druhé zní dutě.

Typické chyby, které lidé opakují: přikládání vlhkého dřeva, zavírání vzduchu přiškrcením klapky „aby to méně hořelo", výměna trysky za jiný průměr bez úpravy tlaku a zanedbané čištění komína před topnou sezónou. Vlhký plevel nebo jehličí se vysráží v komíně a tah se během hodiny zhroutí. Stejně tak poddimenzovaný komín nezvládne větší spotřebič, i když je jinak v pořádku.

Dobře vysušené tvrdé dřevo poznáte podle nízké hmotnosti, světlé barvy a prasklin na čelech polen. Když ho vezmete do ruky, je lehké a suché. Takové dřevo se rozhoří pomaleji, ale vydrží dlouho a dá stabilní teplo. Když naopak topíte vlhkým, usazeniny v komíně rostou a účinnost kamen klesá. Rozdíl v teple a spotřebě dřeva je znát už po první sezóně.

Stabilitu plamene nakonec ovlivní i umístění spotřebiče. V uzavřené místnosti bez přívodu čerstvého vzduchu si hořák bere kyslík z okolí, plamen slábne a může dojít k nedokonalému spalování. Zajistěte trvalý přísun vzduchu, ideálně samostatným otvorem u podlahy, a nikdy nezakrývejte mřížky. Když plamen zůstává modrý, pravidelný a drží tvar i po delší době, máte vyhráno. Pokud ne, vraťte se vždy k trysce, tlaku a tahu komína — v tomto pořadí.

Nové těsnění nastříhejte o dva až tři centimetry delší, než je obvod dvířek. Lepidlo nanášejte v tenké vrstvě do drážky, ne na těsnění. Šňůru vtlačujte postupně po celém obvodu a v rozích ji mírně natahujte, aby nikde nezůstala mezera. Přebytek odstřihněte až po zaschnutí. Dvířka nechte otevřená alespoň několik hodin, ideálně do druhého dne, jinak se těsnění při prvním zatopení posune.

Začněte u přívodu vzduchu. U plynových spotřebičů bývá na vině ucpaný otvor pro primární vzduch nebo příliš stažená klapka. U kamen a krbů zkontrolujte, zda není přivřený přisávací otvor a zda komín skutečně táhne. Jednoduchý test: přiložte k hrdlu hořící papír a sledujte, jestli kouř odchází plynule. Pokud se vrací do místnosti, je problém v tahu, ne v palivu.

Když na dřevo přiložíte plamen, začne se ohřívat voda v něm obsažená. Dokud se voda neodpaří, teplota dřeva nepřekročí sto stupňů a nic hořlavého se neuvolní. Proto mokré dřevo tak zlobí. Další teplo rozkládá celulózu, hemicelulózu a lignin. Uvolňují se prchavé látky – metan, vodík, oxid uhelnatý, dehet a další. Tento proces se nazývá pyrolýza a probíhá bez přístupu kyslíku, uvnitř dřeva. Plyny pak hoří v plameni, kde reagují s kyslíkem. Dehet, pokud se nespálí, se usazuje v komíně a je to jedna z nejčastějších příčin požáru sazí.

Stabilita plamene není náhoda ani otázka štěstí. Většina problémů vzniká kvůli špatnému poměru paliva a vzduchu, zaneseným tryskám nebo nesprávnému tahu komína. Když plamen poskakuje, zhasíná nebo naopak hučí, vždycky se vyplatí postupovat systematicky od nejjednodušších osvětlení v obývákuěcí k těm složitějším.

Tryska, tlak a čistota paliva U plynových hořáků bývá nejčastější příčinou nestabilního plamene zanesená tryska. Stačí drobný prach nebo pavučina a plamen mění barvu i tvar. Trysku vyšroubujte, profoukněte stlačeným vzduchem a zkontrolujte, zda není mechanicky poškozená. Nikdy ji nečistěte drátkem ani jehlou, průměr otvoru se snadno zvětší a plamen pak hoří nepravidelně. U kapalných paliv kontrolujte i filtr a těsnění palivového vedení.

Tlak plynu ovlivňuje stabilitu stejně výrazně jako čistota trysky. Příliš nízký tlak způsobuje, že plamen odskakuje od hořáku, příliš vysoký zase vede k hučení a nestabilnímu spalování. Regulátor tlaku proto seřizujte po malých krocích a vždy až po kontrole trysky. Pokud nemáte manometr, nechte si tlak změřit odborníkem, domácí odhad je nespolehlivý.