Praktický postup: vezměte mapu, změřte vzdálenost, spočítejte převýšení, použijte pravidlo o hodině na 4 kilometry a 300 metrech stoupání, upravte podle terénu a tempa skupiny, přidejte rezervu. Výsledný čas berte jako orientační. Sk > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

V terénu se drž vyznačených cest a informuj někoho o svém plánu a čase návratu. Když se změní počasí nebo se objeví únava, otoč se. Nejčastější tragédie v českých horách vznikají z toho, barvy stěn do obýváku že skupina pokračuje, If you cherished this article and you simply would like to receive more info regarding úprava interiéru please visit the web site. aby „to dala". Radši se vrátit o hodinu dřív než pozdě. Mobil měj nabitý a uložený v teple, v mrazu se vybíjí rychleji. Pokud se ztratíš, nechoď dál naslepo – vrať se po vlastní stopě k poslednímu známému bodu.

V neznačeném terénu rozhoduje o návratu domů mnohem víc než jen mapa. Většina lidí si myslí, že stačí mít v telefonu staženou offline mapu a baterku. Jenže právě tady vzniká nejvíc problémů: telefon se vybije, signál zmizí a krajina vypadá jinak než na obrazovce. Než vyrazíte, naučte se číst terén bez elektroniky. Je to dovednost, která se trénuje, ne vlastnost, se kterou se narodíte.

Praktický postup: vezměte mapu, změřte vzdálenost, spočítejte převýšení, použijte pravidlo o hodině na 4 kilometry a 300 metrech stoupání, upravte podle terénu a tempa skupiny, přidejte rezervu. Výsledný čas berte jako orientační. Skutečnost se vždycky trochu liší. Kdo plánuje s rezervou, ten se vrací v pořádku a s dobrým pocitem. Kdo spoléhá na optimistické odhady, ten končí ve tmě a ve stresu.

Brdy vypadají na mapě nenápadně, ale terén je tu jiný než v běžných turistických oblastech. Procházky s dítětem v nosítku tu fungují, jen je potřeba přizpůsobit trasu tomu, že máte na zádech nebo na hrudi několik kilogramů navíc a nemůžete dítě jen tak položit na zem. Základ je jednoduchý: kratší vzdálenost, menší převýšení a dost času na zastávky. Pokud plánujete okruh, počítejte s tím, že s nosítkem půjdete zhruba o třetinu pomaleji než sami.

Praktické tipy na závěr: noste s sebou dvě pleny navíc, sáček na mokré věci a jak zařídit malou kuchyni flašku s vodou pro sebe. Boty musí mít pevnou podrážku, i když jdete po rovince. Pokud máte partnera nebo kamaráda, střídejte se v nošení – ušetříte záda. A hlavně: pokud dítě v nosítku neustále pláče, zkuste ho vyndat, přebalit a znovu usadit. Někdy stačí změnit polohu a cesta může pokračovat.

Trasu skládejte podle stoupání, ne podle kilometrů. Zjistěte si celkové převýšení a nejvyšší bod trasy. Rozdíl mezi 600 a 1200 metry stoupání je v horách propastný. Naplánujte si, kde budete stoupat a kde odpočívat. Pokud možno veďte hlavní stoupání dopoledne, kdy máte sílu a bývá chladněji. Návrat naplánujte tak, abyste v cíli byli za světla, ne na poslední chvíli za soumraku. Sestup v horách je rychlý, ale technicky náročný a únava v něm dělá největší chyby.

Začni tím, že si trasu naplánuješ podle nejkratšího dne v roce, ne podle svých sil. Počítej s tím, že světlo vydrží zhruba od osmi do čtyř hodin, a to ještě v horším počasí méně. Naplánuj návrat s rezervou dvou hodin před soumrakem. Častá chyba je vzít letní trasu a jen k ní přidat vrstvu oblečení. V zimě se stejná vzdálenost jde pomaleji, stoupání je náročnější a sestup po zledovatělé cestě zabere dvojnásobek času.

Po bouřce nechoďte okamžitě dál. Počkejte alespoň třicet minut od posledního hromu, než vyrazíte. Při sestupu dávejte pozor na rozmočenou půdu, kameny a nové vodní toky, které před bouřkou neexistovaly. Pokud se někdo z party stal terčem úderu, volejte pomoc a začněte s resuscitací — zasažený člověk sám o sobě není nebezpečný.

Když jste v otevřeném prostoru a cítíte brnění ve vlasech, slyšíte bzučení nebo vidíte srsti ježící se na rukou, blesk udeří velmi blízko. Okamžitě si dřepněte, spojte nohy a nedotýkejte se kovových předmětů. Cepín, hůlky nebo karabiny odložte několik metrů stranou. Během bouřky netelefonujte a nevystavujte ruku s mobilem nad hlavu.

Rozhodující je, kde v okamžiku bouřky jste. Na otevřeném hřebeni, v sedle nebo na vrcholu jste vystaveni přímému úderu blesku i větru. V údolí nebo v hustém lese naopak hrozí bleskové povodně a padající stromy. První krok tedy není útěk, ale rychlé vyhodnocení terénu: odkud přichází bouřka, kam teče voda a kde je nejbližší bezpečnější místo.

Počasí si ověř dvakrát: večer před odchodem a ráno před cestou. Sleduj vývoj front, vítr a teploty v cílové nadmořské výšce, ne v údolí. Pokud hlásí vítr nad 70 km/h nebo déšť se sněhem a teploty kolem nuly, túru odlož. Mrznoucí déšť je nejzrádnější – cesta se změní v led a návrat je nebezpečný i po vlastních stopách.

Co dělat, když jste už v údolí nebo v lese V údolí se vyhněte dnu rokle, břehům potoků a soutěskám. Voda vede elektřinu a během několika minut se může změnit v proud, který vás odřízne. Hustý les je lepší než otevřená plocha, ale nestůjte pod osamělým vysokým stromem ani pod skupinou stromů převyšujících okolí. Nejbezpečnější je nižší porost s rovnoměrně vysokými stromy, kde si dřepnete daleko od kmenů.