4 trasy v Brdech, které zvládne každý i náročný turista > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Jak rozeznat hřeben, údolí a sedlo Tvar čar rozhoduje o tom, If you enjoyed this write-up and you would like to receive additional facts concerning http://Ossenberg.ch kindly check out our website. kudy povede cesta. Vrstevnice, které se stáčejí do tvaru písmene V nebo U a hrot míří do kopce, rady pro rekonstrukci označují údolí nebo žleb. Voda teče dnem tohoto V. Pokud hrot V míří z kopce, jde o hřeben nebo hranu. Sedlo poznáte podle dvou protilehlých skupin vrstevnic, mezi nimiž je relativně prázdné místo – v terénu je to nejnižší bod na hřebeni mezi dvěma vrcholy. Právě sedla bývají nejlepšími místy pro přechod hřebene, protože nabízejí nejmenší převýšení.

Voda je nejtěžší položka. Na víkend obvykle stačí dvě až tři litry na osobu a den, ale záleží na tom, zda budete mít možnost doplnit. Zjistěte si předem, jestli je na trase studánka nebo obchod. Pokud ano, vezměte méně a doplňte cestou. Jídlo řešte energeticky husté a lehké: ořechy, sušené maso, kaše, chléb, sýr. Konzervy jsou těžké a zbytečně zabírají místo. Vařič a nádobí berte jen tehdy, pokud plánujete skutečně vařit. Na jeden víkend si vystačíte s potravinami, které nevyžadují tepelnou úpravu.

Rozdělte obsah podle toho, co děláte nejčastě

Vrstevnice na turistické mapě nejsou jen dekorace. Každá čára spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou a mezi dvěma sousedními vrstevnicemi je vždy stejný výškový rozdíl. Ten najdete v legendě nebo v záhlaví mapy – bývá to 5, 10 nebo 20 metrů. První věc, kterou musíte udělat, je tento interval najít a zapamatovat si ho. Bez něj jsou čáry jen změtí křivek. Zároveň si všimněte, zda jsou některé vrstevnice silnější – obvykle každá pátá – a zda je u nich uvedena nadmořská výška. Právě od těchto popsaných čar se počítá výška všech ostatních.

Největší chybou je chybějící adrenalinové pero pro případ anafylaktického šoku. Pokud má někdo v partě alergii na vosí bodnutí nebo potraviny, pero musí být v lékárničce vždy, a to i na krátké túře. Další častou mezerou jsou léky na předpis, které dotyčný bere denně – například inzulin, léky na srdce nebo epilepsii. Ty se nesmí dávat do společné lékárničky bez domluvy, ale jejich nositel je musí mít vždy u sebe. Stejně tak se zapomíná na izotermickou fólii proti podchlazení, která je lehká a skladná.

Pro rekonstrukce koupelny krok za krokemčátečníky je nejvhodnější vycházka z okolí Zaječova nebo Obecnice. Trasy tu vedou po lesních silnicích, mají mírné převýšení a dají se kdykoli zkrátit. Dobrým cílem je vrch Tok, kam se dostanete pohodlně po asfaltce i s dětmi. Počítejte ale s tím, že v Brdech často fouká a mlha přichází rychle. Značení je řídké, proto si vezměte vytištěnou mapu nebo offline navigaci. Spoléhat jen na signál v mobilu je častá chyba — v údolích vypadává.

Typická chyba začátečníků je ignorovat vrstevnice při plánování zkratky. Přímá čára na mapě může znamenat 200 metrů převýšení navíc, což je při plném batohu půl hodiny tvrdé práce. Další častá chyba je záměna vrstevnice s jinou linií – turistickou značkou, hranicí lesa nebo cestou. Vrstevnice jsou vždy tenké, plynulé a nikdy se nekříží. Pokud se čáry kříží, jde o chybu v mapě nebo o něco jiného, než si myslíte.

Když se rozhodnete jít, jděte pouze po proudu vody nebo po cestě, kterou jste si jistí. Vodu najdete skoro vždy a potok vás dřív nebo později dovede k větší řece, mostu nebo osadě. Nikdy nezkracujte cestu přes houštiny, skály nebo mokřady. Typická chyba je snažit se „to vzít rovnou" podle mapy v hlavě. Mapy v telefonu fungují jen s baterkou a signálem, proto se učte číst terén i bez nich.

Hustota vrstevnic prozradí sklon svahu. Čím blíž jsou čáry u sebe, tím prudší je stoupání. Naopak široké rozestupy znamenají mírný svah nebo rovinu. Prakticky to znamená, že pokud se vrstevnice na trase slijí do tmavé plochy, čeká vás strmý výstup, kde se zadýcháte a v mokru nebo sněhu budete potřebovat opatrnost. Když jsou od sebe dál než pět milimetrů, půjde o pohodlnou cestu. Toto pravidlo platí jen při stejném intervalu vrstevnic – vždy si nejdřív ověřte, že se mapa nezměnila.

Vrstevnice také pomáhají odhadnout, zda je svah bezpečný. Příliš husté čáry na travnatém svahu znamenají riziko uklouznutí, v zimě pak lavinový svah. Naopak řídké vrstevnice v kombinaci s kamenitým podkladem bývají schůdné i bez značky. Nikdy ale nepodceňujte orientaci v terénu, kde se vrstevnice rozpadají do nečitelných shluků. V takovém případě je lepší se vrátit k poslednímu jasnému bodu a postupovat opatrněji. Mapu čtěte společně s terénem, ne jen u stolu.

Při čtení vrstevnic vždy postupujte od známého bodu. Najděte si na trase výrazný vrchol, rozcestí nebo most s uvedenou výškou a od něj počítejte, kolik vrstevnic překonáte. Zjistíte tak nejen celkové převýšení, ale i to, kde vás čeká nejprudší část. Na okraji mapy bývá uvedeno, zda jde o vrstevnice po pěti nebo deseti metrech, a u podrobných map i to, zda jsou zakresleny pomocné vrstevnice. Bez tohoto údaje se počítání výšky neobejde.