5 podmínek, bez kterých teplovzdušný výměník nefunguje > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Typická chyba je také zavírání vzduchu příliš brzy. Lidé chtějí ušetřit, ale tím potlačí plamen a dřevo jen doutná. Doutnání produkuje oxid uhelnatý, který je jedovatý, a také hodně sazí. Vzduch se má zavírat až ve chvíli, kdy zbývá jen žhavý uhlík bez plamene. Pokud topíte správně, měl by plamen být stabilní a komín by měl mít jen lehký, Should you loved this article in addition to you would want to acquire more details about Diendan.topdichvuketoan.vn i implore you to go to our web site. průhledný odchod spalin.

U dřeva platí, že vlhkost paliva zásadně mění potřebu vzduchu. Suché dřevo do dvaceti procent vlhkosti hoří s menším přívodem než dřevo mokré. Stejně tak u uhlí nebo briket bývá potřeba primární vzduch utlumit dříve než u měkkého dřeva. Vždy proto nastavujte podle aktuální dávky paliva, ne podle zvyku z minulé zimy. Zapište si polohy, které u vašeho zařízení fungují, a příští sezónu začnete přesně tam, kde jste skončili.

6. Pravidelně čistěte výměník a rošt. Popel a saze na teplosměnných plochách fungují jako izolace. Jednou týdně protáhněte tahy kartáčem, vyberte popel a zkontrolujte, zda nejsou ucpané otvory pro sekundární vzduch. Zanesená kamna ztrácejí i třetinu výkonu. 7. Nepřetápějte a nenechávejte kamna doutnat přes noc. Dlouhé doutnání dehtuje komín a snižuje účinnost. Lepší je zatopit dvakrát denně menším množstvím paliva než jednou dusit oheň na maximum.

Když teplota stoupne nad 300 °C, dřevo se rozkládá na těkavé látky a pevný uhlík. Těkavé látky hoří modrozeleným plamenem, uhlík žhne oranžově. Plamen není nic jiného než plyn, který hoří. Pokud vidíte žlutý, špičatý plamen s černým kouřem, znamená to, že hoří málo kyslíku a hodně těkavých látek. To je typický důsledek přikládání velkého množství dřeva naráz. Správné hoření poznáte podle jasného, krátkého plamene a téměř bez kouře.

Fyzika hoření se tedy točí kolem tří věcí: teploty, kyslíku a paliva. Když některá složka chybí, hoření se zpomalí nebo znečistí ovzduší. Prakticky to znamená: suché dřevo, menší dávky, otevřený přístup vzduchu a teplý komín. Kdo to dodrží, vytopí víc, ušetří palivo a nebude muset každý rok čistit komín od dehtu. Kdo to nedodrží, bude mít plameny žluté, kouřivé a v komíně černou hmotu, která může vzplanout.

Tvrdé dřevo má vyšší výhřevnost než smrkové nebo borové, ale jen za předpokladu, že je suché. Vlhké dřevo spotřebuje velkou část energie na odpaření vody, takže místo tepla vzniká vodní pára a dehet. Do kamen nepatří dřevo z čerstvě pokáceného stromu ani to, co leželo celý rok na dešti. Vlhkost měřte vlhkoměrem – hodnota by se měla pohybovat mezi 15 a 20 procenty. Pokud vlhkoměr nemáte, vezměte dvě polena a udeřte jimi o sebe: suchá znějí dutě, vlhká tupě.

Nejčastější chyba je čištění za provozu nebo hned po vyhasnutí. Komín musí být studený a kotel odstavený. Další chybou je vynechání revizní dvířka a prostoru pod komínem, kde se usazeniny hromadí nejvíc. Nikdy nepoužívejte vodu ani chemii bez znalosti materiálu vložky. A pokud si nejste jistí, přizvěte odborníka.

Jak dosáhnout čistého hoření a vyhnout se chybám Základem je dostatečný tah komína a přívod vzduchu. Pokud je komín studený, vzduch v něm nestoupá a kouř se vrací do místnosti. Před zatopením proto komín prohřejte hořákem nebo novinami. Dále platí, že dřevo se má přikládat po menších dávkách a častěji. Velké poleno přes celou šířku topeniště se zvenku spálí, ale uvnitř zůstane nedohořelé. Výsledkem je dehet v komíně a ztráta tepla.

Postup čištění od shora dolů Začněte u komínové hlavy a postupujte směrem dolů. Kartáč nasaďte na tyč, zasuňte do průduchu a pohybujte jím krouživě nahoru a dolů. Netlačte násilím. Když narazíte na odpor, vytáhněte tyč a zkuste to znovu. Tvrdé usazeniny, které drží, se snažte nejdřív uvolnit škrabkou, jinak hrozí, že kartáč zlomíte nebo poškodíte vložku.

Kouř, který se vrací do místnosti, nebo slabý tah jsou první signály, že spalinová cesta potřebuje pozornost. Než začnete cokoli rozebírat, zjistěte, s čím pracujete. Komínová vložka z nerezu, starý zděný průduch a sendvičový komín se čistí jinak. Podívejte se na komínovou hlavu, zkontrolujte, zda není poškozená, a teprve pak připravte nářadí.

Základem je kartáč odpovídající průměru a materiálu vložky. Do nerezové vložky patří kartáč z nylonu nebo jemného ocelového drátu, do zděného průduchu tvrdší ocelový. Příliš velký kartáč se zasekne, příliš malý jen klouže po stěnách a saze neodstraní. K němu potřebujete dostatečně dlouhé tyče, které se spojují závitem, a pevné rukavice, brýle a respirátor.

Hoření dřeva není jen chemie, ale hlavně fyzika. Aby dřevo začalo hořet, musí se nejprve zahřát na teplotu, při které se začnou uvolňovat hořlavé plyny. Tomu se říká pyrolýza a probíhá zhruba od 150 do 300 °C. Do té doby dřevo jen doutná, černá a vlhne, protože se odpařuje voda. Pokud do kamen přiložíte mokré dřevo, většina energie se spotřebuje na odpaření vody, jak zařídit malou kuchyni a ne na hoření. Proto se vždycky vyplatí dřevo nejdřív vysušit na vzduchu alespoň rok.