Čištění komína kartáčem: vlastní práce, nebo povolat kominíka? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Než rekonstrukce koupelny krok za krokemčnete topit, podívejte se na dřevo, které máte k dispozici. Ne každý druh paliva je vhodný pro každá kamna a ne každé dřevo hřeje stejně. Základní pravidlo zní: čím tvrdší dřevo, tím déle a rovnoměrněji hoří. Dub, buk nebo habr vydrží v topeništi déle než smrk či borovice, které vzplanou rychle, ale také rychle vyhasnou. Pro dlouhý a stabilní výdej tepla sáhněte po tvrdých listnáčích, pokud je máte k dispozici.

Praktický postup: nechte dřevo po štípání minimálně dva roky na vzdušném místě pod střechou. Nikdy nepřikládejte čerstvé dřevo, ani když je venku teplo. Pokud si nejste jisti vlhkostí, použijte vlhkoměr – ale ne ten, který jen zapíchnete do povrchu, ale takový, který změří vnitřní vlhkost po rozštípnutí polena. To je zásadní rozdíl, protože povrchové dřevo může být suché, zatímco uvnitř stále drží vodu.

Samotné čištění provádějte od shora dolů, pokud to konstrukce umožňuje. Nejprve nasaďte kartáč na teleskopickou tyč nebo pevné lano se zátěží, kterou spustíte do průduchu. Pohyby by měly být plynulé, bez prudkých trhnutí, jinak hrozí poškození vložky nebo uvíznutí kartáče. Pokud narazíte na odpor, nikdy nepoužívejte sílu. Zkuste kartáč mírně pootočit, případně ho vytáhněte a zkuste to znovu s menší rychlostí. Pro kvalitní výsledek je třeba kartáč protáhnout celou délkou komína, a to minimálně dvakrát až třikrát, dokud přestanou padat viditelné nečistoty.

Čištění spalinové cesty kartáčem patří mezi úkony, které zvládne průměrně zručný domácí kutil. Než se ale pustíte barvy stěn do obýváku práce, ověřte si, zda vaše pojišťovna a místní předpisy vyžadují potvrzení o provedené kontrole od odborníka. Pokud ano, vlastní čištění nemusí být uznáno jako dostatečné. V ostatních případech je pravidelná údržba kartáčem nejen úsporná, ale i bezpečná, pokud dodržíte několik zásad.

Když jsou trhliny jen povrchové, vyčistěte postižené místo kovovým kartáčem a vysavačem odstraňte veškerý prach a uvolněné částice. Na trhlinu pak naneste šamotový tmel, který je určený přímo pro opravy kamen. Tmel nanášejte špachtlí a důkladně ho vtlačte do praskliny, aby vyplnil celý prostor. Po zaschnutí povrch vyhlaďte a přebytek odstraňte. Tento postup je vhodný pro trhliny do hloubky jednoho centimetru a kamna můžete znovu používat až po úplném vytvrdnutí tmelu, což obvykle trvá několik dní.

Další častý problém nastává, když lidé topí pouze měkkým dřevem. Smrk a borovice mají vysoký obsah pryskyřice, která zanáší sklo kamen i komín. Pokud musíte měkké dřevo použít, míchejte ho s tvrdým, a to v poměru jedna ku třem. Po každém zatopení nechte kamna dostatečně vyhořet a poté vyčistěte popelník. Ucpaný popelník brání přísunu vzduchu, což snižuje účinnost a prodlužuje dobu, než se místnost vytopí.

Nejprve si prohlédněte vnitřní stěny spalovací komory. Malé praskliny do šířky přibližně dvou milimetrů jsou běžné a samy o sobě nejsou důvodem k panice. Horší je, když se z trhlin vysypává šamotový prach, když se stěny drolí nebo když si všimnete, že se kusy šamotu oddělují od obezdívky. Také si všímejte, zda se při zatápění neobjevuje kouř byt v paneláku místnosti, nebo zda kamna netáhnou podstatně hůře než dřív – to může znamenat, že poškození zasahuje až do spalinových cest.

Praktická zkouška, která odhalí skutečný stav Podívejte se na vnější barvu kůry v místech, kde se už odlupuje. U suchého dřeva je kůra matná, šedohnědá, často s podélnými trhlinami. U vlhkého dřeva působí kůra leskle, někdy až mokře, a v trhlinách se drží tmavé skvrny. Dalším vodítkem je hmotnost. Když zvednete dva stejně velké kusy dřeva, suchý bude znatelně lehčí. Pokud si nejste jistí, poklepejte na dřevo kloubem. Suché dřevo vydává jasný, trochu zvonivý zvuk, vlhké spíše tlumený a krátký.

Další častou chybou je přikládání velkých kusů dřeva, které se nestihnou prohřát. Vlhkost z jejich středu se pak uvolňuje postupně a kondenzuje na skle. Řešení spočívá v tom, že polena pravidelně štípáte na menší kusy, ideálně o průměru do deseti centimetrů. Tím se zvětší povrch pro odpaření vlhkosti a spalování je stabilnější.

Jak poznat suché dřevo a proč na vlhkosti záleží Vlhkost dřeva je důležitější než jeho tvrdost. Čerstvě pokácený dub obsahuje přes polovinu vody a bez vysušení nejen špatně hoří, ale také vytváří dehet, který se usazuje v komíně a zvyšuje riziko požáru. Suché dřevo poznáte podle prasklin na čele, podle dutého zvuku při poklepání dvou kusů o sebe a podle toho, že kůra se snadno odlupuje. Ideální je skladovat dřevo pod přístřeškem, kde proudí vzduch, ale neprší na něj. Nikdy neskladujte dřevo přímo na zemi nebo v těsné blízkosti zdi – od spodní vrstvy začne vlhnout a hnít.

If you want to read more regarding zdroj informací look into our own web site.