5 pravidel, jak sušit houby v sušičce bez zbytečných chyb > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Praktický postup při určování: nejprve prohlédni třeň proti světlu, pak ho podélně rozlom a sleduj barvu dužniny do dvou minut. Poté zkontroluj bázi, jestli tam není pochva nebo zbytky zeminy. Nakonec porovnej vůni – hmyz způsobuje zatuchlý až hnilobný pach, kdežto zdravý třeň voní po houbách, případně po anýzu, mouce nebo kokosu. Pokud si nejsi jistý, houbu nejez. Určení podle třeně je pomůcka, ne důkaz.

Začněte sběrem. Do košíku berte jen mladé a pevné plodnice, staré a červivé nechte v lese. Doma houby očistěte štětcem nebo vlhkou utěrkou. Mytí pod tekoucí vodou je častá chyba – houby nasáknou vodu a byt v paneláku mrazničce se rozpadnou. Pokud už mytí nezbytné je, osušte je na utěrce a nechte proschnout.

První věc, kterou většina lidí podcení, je výběr a příprava hub. Na sušení se hodí pevné plodnice bez červů a plísní. Měkké, rozpadající se kusy nechte v lese, stejně jako staré plodnice. Houby nikdy neperte ve vodě — nasají ji a sušení se pak protáhne na dvojnásobek. Místo toho je očistěte štětcem nebo vlhkou utěrkou a odřízněte znečištěnou část třeně. U velkých hub rozřízněte klobouk na polovinu nebo na čtvrtiny, aby se vlhkost dostala i dovnitř. Silné třeně nakrájejte na plátky silné zhruba půl centimetru.

Klobouk růžovky bývá v mládí polokulovitý, později plošší, zbarvený od šedohnědé po vínově červenou. Bývá pokrytý šedavými až růžovými šupinkami, které se dají snadno setřít. Třeň je válcovitý, na bázi hlíznatý, s výrazným bílým prstenem, který však může časem opadnout. Nejspolehlivější je ale rýha na pochvě – u růžovky chybí, zatímco u smrtelně jedovaté muchomůrky zelené je pochva blanitá a byt v panelákuýrazná. Pokud houbu rozříznete, dužnina by měla být bílá a po chvíli růžovět, nikdy ne žlutá nebo nazelenalá.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) patří k nejznámějším houbám v Česku. Pozná se podle červeného klobouku s bílými skvrnami, bílého lupenitého spodku a bílé nohy, která vyrůstá z pochvy. Mladé plodnice ale mohou být celé bílé nebo žlutooranžové, skvrny se mohou deštěm smýt a klobouk vyblednout do oranžova. Právě tyto formy lidé nejčastěji zaměňují s jedlými houbami.

Teplota a rozložení rozhodují o výsledku Do sušičky ukládejte houby jedním směrem, kloboukem dolů, a dbát na to, aby se plodnice nepřekrývaly. Přeplněná síta jsou nejčastější důvod, proč houby zůstanou uvnitř vlhké a začnou plesnivět. Teplotu nastavte podle druhu hub. Obecně platí rozmezí 40 až 50 °C pro aromatické druhy, jako jsou lišky nebo hřiby, a 50 až 60 °C pro houby s vyšším obsahem vody. Vyšší teplota ničí chuť i vůni a houby pak chutnají jako dřevo. Sušičku během prvních dvou hodin občas otevřete, aby unikla pára. Pak už nechte běžet bez zásahu.

Základ je nikdy houbu nevytrhávat i s celým trsem podhoubí. Když zatáhnete za klobouk, často vytrhnete i kus bílého vláknitého podhoubí a s ním i hlíny. Tím odkryjete spodní vrstvy a mycelium vyschne nebo ho napadne plíseň. Správně uchopte houbu u kořene třeně, jemně zakruťte a vytáhněte. Pokud drží pevně, použijte nůž a seřízněte třeň těsně u země. Nůž veďte vodorovně, ne podél, abyste neprořízli okolní vlákna.

Sušení hub v elektrické sušičce je nejspolehlivější způsob, jak uchovat úrodu i na několik let. Na rozdíl od sušení na vzduchu nezávisí na počasí a houby nevstřebávají vlhkost z okolí. Aby ale výsledek stál za to, je potřeba dodržet několik zásad. Sušička není kouzelný přístroj, který zvládne cokoli — sama o sobě jen udržuje teplotu a proudění vzduchu. Zbytek je na vás.

Nejčastější chyby, které lidé dělají: https://gratisafhalen.be/author/harriet57h6/ suší houby nakrájené příliš silně, používají příliš vysokou teplotu, nebo sušičku vypnou předčasně. Další chybou je skladování hub v igelitovém sáčku. Suché houby patří do sklenice nebo papírového sáčku, na suchém a tmavém místě. Pokud po několika dnech v nádobě zjistíte vlhkost, houby dosušte. Sušení v sušičce není složité, ale vyžaduje trpělivost a pozornost. Kdo si dá práci s přípravou a kontrolou, bude mít zásobu hub, která vydrží roky a neztratí chuť.

Doba sušení se liší podle druhu, tloušťky plátků a výkonu přístroje. Tenké plátky lišek mohou být hotové za čtyři hodiny, silnější hřiby potřebují šest až deset hodin. Poznáte to podle konzistence: hotová houba se ohne a zlomí, ale nezlomí se na prach. Pokud se ohne jako guma, vraťte ji do sušičky. Během sušení síta prohazujte, aby se spodní vrstvy vysušily stejně jako horní. Po vypnutí nechte houby v přístroji vychladnout — horké by v uzavřené nádobě zvlhly.

Po sběru nikdy nenechávejte houby v igelitové tašce na slunci. Zapaří se a rozpadnou, ale to není problém podhoubí, nýbrž vaší úrody. Pro mycelium je důležité, co děláte přímo na místě. Nekopejte do země, nevytrhávejte mech, neodhrnujte listí na velkých plochách. Stačí malý zásah a podhoubí se vzpamatovává měsíce. Pokud najdete starou plodnici, nechte ji být – slouží jako zdroj výtrusů a živin pro okolní vlákna.

In the event you beloved this article as well as you want to acquire more info with regards to stránka kindly stop by our web page.