5 pravidel, jak si bezpečně hrát na honěnou ve tmě doma > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Schovávaná s během kombinuje dvě dovednosti. Schovaný nesmí být vidět, ale musí se do deseti minut dostat do základny, aniž ho chytač uvidí. Chytač hlídá základnu a smí se vzdálit jen nábytek na míru deset kroků. Děti brzy zjistí, že nejde o to být nejrychlejší, ale načasovat výběh. Typická chyba je příliš brzký výběh — pochvalte toho, kdo vydrží čekat.

Typická chyba je také čekání na dokonalý okamžik. Malý důvod rád říká: „ještě ne, teď to nejde". Ve skutečnosti nejde najít ideální čas, jde jen snížit riziko. Udělejte první krok, který je vratný: promluvte si s někým, kdo to už řešil, zjistěte podmínky, udělejte si testovací období. Tím zjistíte, zda velké rozhodnutí není jen útěk. A pokud se ukáže, že malý důvod měl pravdu, vrátíte se bez velkých ztrát.

Začněte tím, že si byt projdete se zapnutým světlem a odstraníte všechno, co se dá přemístit. Židle zasuňte pod stůl, konferenční stolek odtlačte ke zdi, volně položené kabely srovnejte podél lišt. Hračky, které mají ostré hrany nebo jsou těžké, dejte do uzavřené krabice. Sklo a keramiku z nízkých polic raději přeneste výš. Zvláštní pozornost věnujte rohům postelí a skříní – ve tmě je nahmatáte, až když do nich vrazíte. Pokud máte schody, položte na ně přes noc nebo přes hru něco, co je jasně ohraničí, nebo je prostě z hry vyřaďte.

Vidět nestačí, slyšet je víc Ve tmě přestává fungovat orientace očima. Funguje sluch, hmat a paměť prostoru. Právě proto se vyplatí hrát naboso nebo v ponožkách s protiskluzovou úpravou. Bosá noha lépe pozná hranu koberce, práh i hračku na zemi. Na druhou stranu ponožky kloužou po laminátu, takže pokud máte hladkou podlahu, volte raději protiskluzné ponožky nebo cvičky. Nikdy neběhejte v ponožkách po schodech a už vůbec ne po mokré podlaze.

Pravda nebo lež je klasika, ale většina skupin ji zahraje špatně. Pravidlo zní: dvě tvrzení pravdivá, jedno nepravdivé. Ostatní hlasují. Kdo se trefí, získává bod. Pokud někdo vypráví jen bezpečné historky, hra umírá. Vyplatí se domluvit předem, že se nebudou řešit věci, které bolí. Zvuková krajina: jeden zavře oči a ostatní postupně vydávají zvuky, které slyší kolem sebe. Hádá, kolik bylo zdrojů a odkud přišly. Typická chyba je přehrávat zvuky příliš nahlas, pak splývají.

Sedm honiček, které vydrží víc než jedno odpoledne Mrazík se záchranou funguje skoro všude. Chytač mrazí dotykem, zmrazený stojí s roztaženýma nohama a ostatní ho mohou vysvobodit podlezem. Pozor na dvě věci: zmrazený nesmí mluvit a navigovat, jinak se hra zvrhne v rádiovou komunikaci, a chytač by neměl stát přímo u zmrazeného a číhat. Zaveďte pravidlo, že po vysvobození musí chytač napočítat do tří, než může znovu útočit.

Po hře si sedněte a zeptejte se, jak to fungovalo. Nehodnoťte, jestli se dětem změna líbila, ale jestli hra proběhla fér. Pokud se pravidlo neosvědčilo, řekněte to a upravte ho znovu – ale až po skončení hry, ne v jejím průběhu. Děti ocení, že je berete vážně. Protesty časem slábnou, když vidí, že změny mají logiku a že se s nimi počítá. Vytrvalost a klid jsou důležitější než dokonalé pravidlo.

Ostrovy vyžadují pomůcky — stačí obruče, křídy nebo švihadla položená na zemi. Na povel se všichni musí dostat na ostrov, přičemž počet ostrovů se postupně snižuje. Důležité je, že se nesmí stát mimo ostrov, ale ani se na něj věšet zvenčí. Tady vzniká nejvíc sporů, proto určete rozhodčího z řad dětí a po každém kole ho vyměňte.

Jedenáctileté děti už nechtějí jen bezcílně pobíhat po hřišti. Mají za sebou dost školních přestávek, kdy honička znamenala jedno kolo kolem stromu a konec. Potřebují pravidla, která dávají smysl, roli, kterou mohou sehrát, a hlavně pocit, že vyhrát i prohrát má nějakou váhu. Pokud máte partu, která tvrdí, že „už je na honičky stará", nabídněte jim variantu, kde se běhá, ale zároveň se počítá, kryje a spolupracuje.

Dohodněte si pravidla předem a nahlas. If you enjoyed this write-up and you would like to obtain even more details relating to https://Magicdiagram.com/User/SeleneStansbury/ kindly visit our own web-site. Kdo honí, koho se smí dotknout, kde je bezpečná zóna, kam se nesmí. Bezpečná zóna může být třeba gauč nebo rohožka u dveří – místo, kde se hráč zastaví a je mimo hru. Zakažte skákání, klouzání a chytání za oděv. Chyťte se raději za rameno nebo za ruku. Pokud hru hrají menší děti, zkraťte kolo na několik desítek sekund a střídejte se častěji, jinak se ve tmě rychle unaví a začnou panikařit.

Vysvětlete důvod, ne jen změnu Řekněte dětem, proč se pravidlo mění. „Protože to teď bude lepší" nestačí. Konkrétní důvod je přesvědčí víc než autorita. Může to být bezpečnost, čas, nebo to, že někdo neměl šanci hrát. Důvod musí být pravdivý a srozumitelný i mladšímu dítěti. Vyhněte se frázím, které znějí jako výmluva. Když řeknete, že se hra protahuje a už je pozdě, děti to pochopí líp než obecné „musíme to změnit".