5 pravidel, jak zavařit švestky bez zbytečných chyb > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Základem je poměr. Na litr vody se počítá zhruba 200 až 250 ml octa o kyselosti kolem osmi procent, 150 až 200 g cukru a 250 ml vína. Víno volí suché bílé, nikdy ne sladké nebo polosladké — zbytkový cukr v něm podporuje kvašení i po zavíčkování. Hrušky a jablka se hodí spíš pevné, mírně nakyslé odrůdy. Měkké a přeslazené plody se v horkém nálevu rozpadnou a výsledek je kašovitý. Ovoce nakrájejte na čtvrtky, jádřinec vyřízněte, stopky odstraňte. Slupku nechte, drží tvar, ale jen u nepoškozených plodů bez skvrn.

Švestky se zavařují dvěma způsoby, které se nedají zaměňovat. If you have any inquiries pertaining to in which and how to use další informace, you can speak to us at our website. Buď z nich děláte kompot vcelku, kdy potřebujete pevnou, nerozvařenou švestku v sirupu, nebo povidla, kde je cílem hustá, tmavá hmota bez kousků. Každý postup má jiné nároky na zralost, čas i teplotu. Rozhodněte se předem, co vyrábíte, protože kompot z přezrálých švestek se rozpadne a povidla z polotvrdých plodů zůstanou kyselá a tuhá.

Kolik sladidla skutečně potřebuje

Největší chyby u domácího kvašení nevznikají ve sklepě, ale hned na začátku — ve chvíli, kdy se rozhoduje o surovině a nádobě. Pokud lisujete nahnilé ovoce nebo jablečný mošt z přezrálých spadaných jablek, dostanete do kvasu plísně, octové bakterie a nepříjemné fenoly. Ty se během fermentace nevytratí, naopak se projeví. Platí jednoduché pravidlo: do kvasu patří jen zdravé, omyté a čisté ovoce. Nahnilé kusy vyhoďte, ne je „zachraňujte" mezi zdravé. U medoviny používejte jen med bez chemických přísad a pokud možno s nízkým obsahem vody — příliš vodnatý med kvasí slabě a vzniká prázdná chuť.

Angrešt patří mezi ovoce, které se při zavařování chová nevyzpytatelně. Záleží na odrůdě, stupni zralosti i na tom, jak silně ho pomačkáte při plnění do sklenic. Cílem je kompot, kde plody drží tvar, jsou prosvícené a nálev má vyváženou sladkokyselou chuť. Toho se dá dosáhnout jen tehdy, když se zvolí správná zralost a dodrží se krátká tepelná úprava interiéru.

Poslední past je stáčení a čiření. Mladé víno, cider i medovina mají po dokvašení jemný kal. Stáčejte opatrně hadičkou, nikdy nepřelévejte přes okraj a nenechte kal proudit do čisté nádoby. Vzduch při stáčení je nepřítel — minimalizujte šplouchání. Pokud nápoj po dvou až třech měsících stále kvasí v láhvi, máte příliš mnoho zbytkového cukru. Než láhve zavíčkujete, ověřte, že kvašení skutečně skončilo. Jinak vám doma vzniknou granáty.

Další častá chyba je předávkování síry a konzervantů. Sirné přípravky se používají k desinfekci moštu, ale příliš vysoká dávka utlumí i vinné kvasinky a výsledek chutná po zápalu. Stejně tak přemíra živin a vitamínů pro kvasinky způsobí bouřlivý, ale špinavý start. Živiny přidávejte jen tehdy, když kvas skutečně nechce nastartovat, a vždy podle návodu, ne „pro jistotu".

Nádoba musí být skleněná, keramická nebo z potravinářského plastu, vždy důkladně vymytá a vypláchnutá. Zbytky saponátu nebo octa z předchozího kvašení dokážou zničit celou várku. Kvasnou zátku s hadičkou nasazujte až po pořádném promíchání a zavíčkování, ne hned po nasypání droždí. Prvních 24 až 48 hodin potřebuje kvas přístup vzduchu, aby se droždí rozmnožilo. Teprve pak přejděte na anaerobní fázi. Kdo tuto fázi přeskočí a uzavře nádobu hned, riskuje pomalý rozjezd a vyšší obsah těkavých kyselin.

Teplota a kyselost rozhodují víc než drahé vybavení Většina začátečníků podcení teplotu. Kvasinky pro víno a cider pracují nejlépe mezi 15 a 22 °C. Při vyšší teplotě vzniká mnoho vyšších alkoholů a kvas se „pálí", při nižší se fermentace zastaví a zbytek cukru zůstane v nápoji. Medovina je na teplotu citlivější — příliš teplý kvas z ní udělá ostrou, palčivou chuť. Pokud nemáte chladný sklep, použijte chladicí box s vodou a sledujte teplotu teploměrem, ne odhadem.

Zavařování a sušení jsou dvě různé metody a každá má svá pravidla. Při zavařování rozhoduje čistota sklenic a správný postup sterilace. Sklenice i víčka důkladně vymyjte a přelijte horkou vodou, naplňte po okraj a zavíčkujte. Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčko drží a obsah neuniká. Sušené bylinky a houby skladujte v uzavřených nádobách na tmavém místě, jinak ztratí vůni i barvu. Když se objeví plíseň na povrchu zavařeniny, nestačí ji sebrat – celou sklenici vyhoďte.

Druhým klíčovým parametrem je kyselost. Mošt z kyselých jablek nebo rybízu může mít pH tak nízké, že kvasinky přestanou pracovat. Naopak málo kyselý mošt je otevřená brána pro bakterie. Orientační měření pH papírky stačí. U příliš kyselého moštu pomůže naředit vodou nebo přidat malé množství uhličitanu vápenatého, u málo kyselého přidat kyselinu citronovou nebo jablečnou. Nikdy neupravujte kyselost „od oka" po velkých dávkách — vždy po malých krocích a měřte.