Kdy jsou hádanky pro děti akorát tak těžké? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Oblíbená je hra „co jsem": dítě si v duchu vybere zvíře nebo věc a vy se ptáte otázkami, na které se dá odpovědět ano, nebo ne. Dítě nemusí mluvit nahlas, může jen kývat hlavou nebo zvedat prsty. U menších dětí místo zvířat použijte předměty z pokoje – je to jednodušší a nevyžaduje velkou slovní zásobu. Další možností je kreslení na zádech: jeden druhému kreslí prstem jednoduchý obrázek na záda a druhý hádá, co to je. Je to tiché, směje se u toho jen nos, a přitom to zaměstná pozornost na dlouhé minuty.

Některé hry se dají upravit tak, aby se klouzání stalo součástí pravidel. Vyznačte na dvoře start a cíl a hrajte „klouzavý curling" – místo metly stačí koště nebo větev a místo kamene třeba plastový kelímek naplněný pískem. Další možností je „přetahování lanem" vsedě: sednete si na mokrou trávu a taháte za provaz. Při tom se neběhá, takže riziko pádu je menší, a přesto se zapotíte.

Bludiště je nejlepší na délku, ne na šířku. Nakresli jednu hlavní cestu a k ní slepé uličky. Šířku drž na 30–40 cm, aby se v ní dítě mohlo otočit. Na začátek postav kamínek jako figurku. Cílem je dojet s kamínkem na konec, aniž by přejel čáru. Když bludiště kreslíš pro dvě děti, udělej dvě trasy stejně dlouhé. Jinak se hádají, že jedna je kratší.

Než začneš kreslit, projdi si místo. Vyber rovný úsek bez prudkého sklonu. Na kopci se křída rychle smaže, míč ujíždí a děti se vztekají. Zkontroluj, jestli na chodníku nejsou ostré kamínky nebo rozbité sklo. Křída na hrubém asfaltu drží lépe než na hladké dlažbě, ale linka je pak roztřesená. Na hladké dlažbě se zase snadno smaže. Zkus to na jednom místě a uvidíš sám.

Nedělej tři hry na jednom místě. Křída se přes sebe slévá a za hodinu je z toho jedna velká šmouha. Lepší je nakreslit jednu hru pořádně, zahrát si ji a pak ji smazat a nakreslit jinou. Křídu nesmazávej rukou, ale hadrem nebo starým tričkem. Voda smaže křídu úplně, ale na horkém asfaltu se hned vypaří a zůstanou šmouhy. Na závěr: křídy ber vždy o jednu osvětlení v obývákuíc, než je dětí. Vždy se najde někdo, kdo ji zlomí nebo si ji nechá.

Na závěr: aby papírová hra bavila déle než minutu, potřebuje tři věci – jasně daný čas na jedno kolo, prostor pro chybu a jednoho člověka, který zapisuje. Zbytek je jen otázka toho, jestli jste ochotni hrát spolu, nebo vedle sebe. Rozdíl mezi nudou a zábavou nebýosvětlení v obývákuá v pravidlech, ale v tom, kolik ze sebe do hry dáte.

Podle čeho poznat, že je hádanka akorát Dobrým měřítkem je počet nápověd, které dítě potřebuje. Když stačí jedna malá nápověda a dítě se chytne, jste na správné úrovni. Když potřebuje tři a stejně tápě, uberte na obtížnosti. Naopak pokud nápovědu nepotřebuje vůbec, přidejte složitější variantu. U slovních hádanek hraje roli i slovní zásoba. Hádanka může být logicky snadná, ale dítě ji nevyřeší, protože narazí na slovo, které nezná. Tehdy není problém v obtížnosti, ale v jazyce.

Hádanky pro děti vypadají jako jednoduchá zábava, ale jejich výběr rozhoduje o tom, jestli dítě vydrží přemýšlet, nebo to vzdá. Příliš snadná hádanka nudí, příliš těžká demotivuje. Ideální obtížnost leží v pásmu, kde dítě potřebuje chvíli přemýšlet, zkusí dva nebo tři postupy a nakonec na řešení přijde samo. Tuhle hranici nelze určit podle věku na obalu, ale podle konkrétního dítěte a typu hádanky.

Typická chyba je srovnávat děti mezi sebou. To, co zvládne jedno, nemusí sedět druhému. Další častá chyba je dávat hádanky jako test výkonu. Dítě pak řeší hlavně to, jestli obstojí, a ne samotnou hádanku. Lepší je nabídnout hádanku jako hru, kde se může zeptat a kde je dovoleno se splést. Také se vyhněte tomu, abyste řešení prozradili příliš brzy. Ticho během přemýšlení není selhání, je to práce.

Pohádka má pevnou kostru: někdo něco ztratí, někdo jiný ho hledá, cestou se objeví překážka a na konci se věci srovnají. Právě tahle struktura je pro hru ideální, protože děti ji znají a nemusíte jim vysvětlovat motivaci postav. Chybou je začínat vymýšlením pravidel. Začněte tím, kdo je hrdina, co chce získat a co mu v tom brání. Teprve pak hledejte mechaniku, která ten konflikt převede do akce.

Křída na chodníku je nejlevnější herní konzole, jakou můžeš mít. Stačí kousek chodníku, asfaltu nebo dvorku a pár kříd. Jenže většina lidí nakreslí skákací panáky, hodí dětem křídy a jde si sednout. Děti se po deseti minutách nudí a křídy končí v trávě. Rozdíl mezi hrou, která vydrží hodinu, a hrou, která vydrží pět minut, není v dětech, ale v tom, jak je hřiště postavené.

Hry, které skutečně fungují, a jak je postavit Skákací panák nakresli s políčky širokými alespoň dvě dětské boty. Úzká políčka znamenají, že dítě šlápne na čáru a hra končí dřív, než začne. Čísla piš velká, ať je vidí i ten, kdo stojí na startu. Na konci udělej „nebe" – velký obdélník, do kterého se vejde oběma nohama. Varianta pro malé děti: místo čísel kresli zvířata a dítě má za úkol na každé zvíře zakřičet jeho zvuk.

Should you have just about any queries regarding in which and also the way to utilize http://kriminal-ohlyad.com.ua/, you can e mail us from our own web-site.