5 pravidel, jak si bezpečně hrát na honěnou ve tmě doma > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pravidla držte na jedné stránce. Potřebujete jen tři věci: co hráč smí udělat, co se stane, když uspěje, a co se stane, když neuspěje. Neúspěch nesmí znamenat, že se nic neděje. Například když Karkulka zmešká cestu, potká jinou postavu, která jí něco prozradí. Tím se příběh posouvá i při chybě. Vyhněte se pravidlům, která vyžadují počítání nebo tabulky; pohádka má plynout, ne se počítat.

Co dělat, když se rozhovor zastav

Nakonec se rozhodněte, co s pohádkou uděláte: zda ji necháte jako kulisu, nebo zda její strukturu použijete jako pravidla. Kulisy stačí nábytek na míru jednorázovou hru. Struktura vydrží déle, protože hráči objevují nové důsledky známých voleb. Pokud chcete, If you loved this article and also you would like to collect more info pertaining to jak Zařídit malou kuchyni nicely visit our own web-page. aby se hra hrála opakovaně, musí být pokaždé jiná v tom, co se stane, ale stejná v tom, o co jde. To je celý trik.

Dohodněte si pravidla předem a nahlas. Kdo honí, koho se smí dotknout, kde je bezpečná zóna, kam se nesmí. Bezpečná zóna může být třeba gauč nebo rohožka u dveří – místo, kde se hráč zastaví a je mimo hru. Zakažte skákání, klouzání a chytání za oděv. Chyťte se raději za rameno nebo za ruku. Pokud hru hrají menší děti, zkraťte kolo na několik desítek sekund a střídejte se častěji, jinak se ve tmě rychle unaví a začnou panikařit.

Otestujte hru na lidech, kteří pohádku znají i neznají. Ti, co ji znají, budou chtít opakovat známé scény. Ti druzí budou tápat. Zjistíte, které motivy jsou srozumitelné samy o sobě a které potřebují vysvětlení. Zapisujte si, kde se hráči zastavili a proč. Pokud se zastaví u stejného místa dvakrát, je chyba v pravidlech, ne v hráčích. Po testu seberte všechny poznámky a přepište jen ta místa, která skutečně selhala.

Začněte výběrem jedné scény, ne celé pohádky. Vezměte moment, kdy se něco láme: Červená karkulka stojí před volbou cesty, Jeníček a Mařenka narazí na perníkovou chaloupku, Popelka dostane pozvání. Zapište si, co postava v tu chvíli ví, co neví a co může udělat. Pokud v scéně není žádná nejistota, není tam co hrát. Vyhněte se scénám, kde je výsledek daný předem, jako je závěrečné „a žili šťastně".

Role, pravidla a jedna věc, která se pokazí Rozdělte postavy podle toho, co chtějí, ne podle toho, jak vypadají. Vlk nechce jíst, chce přežít nebo získat území. Babička nechce být zachráněna, chce mít klid. Z těchto tužeb vznikají konflikty, které hráči řeší. Napište pro každou postavu jednu schopnost a jedno omezení. Omezení je důležitější než schopnost, protože nutí hráče volit. Typická chyba je dát postavám příliš mnoho možností; pak se hra změní v nekonečné rozhodování a tempo padá.

Dítě si sedne k nové hře, nadšeně rozbalí krabici, za pět minut vstane a jde pryč. Rodiče to znají. Není to nevděčnost ani porucha pozornosti. Nejčastěji jde o to, že hra klade špatné nároky nebo nenabízí dost rychlou odezvu. Než začnete kupovat další hračky, projděte si, co se vlastně stalo.

Před začátkem si řekněte jasný signál pro stop. Například dvakrát tlesknout nebo nahlas zvolat domluvené slovo. Když ho kdokoli použije, hra okamžitě končí a všichni se zastaví. Tento signál používejte i při sebemenším náznaku problému – když někdo zakopne, narazí barvy stěn do obýváku nábytku nebo se začne dusit smíchem. Po hře vždy rozsviťte a zkontrolujte prostor, jestli někde nezůstala položená věc, o kterou by někdo mohl příště zakopnout.

Většina lidí si myslí, že udělat hru z pohádky znamená vzít děj a převyprávět ho bod po bodu. To je nejrychlejší cesta k nudné hře. Pohádka je hotová struktura s jasnými rolemi, ale hra potřebuje rozhodnutí, která postavy dělají. Rozdíl mezi převyprávěním a rozšířením je přesně v tom, kdo nese odpovědnost za výsledek. V převyprávění ji nese vypravěč, ve hře ji musí nést hráč.

Noviny se dají využít i jako terč pro házení míčkem nebo hadrovým míčem. Na papír nakreslete křídou soustředné kruhy a pověste ho na zeď nebo na plot. Každý hráč hází z předem dané vzdálenosti a počítá zásahy. Po každých pěti hodech se terč posune o půl metru dál. Nesnažte se trefit střed silou – přesnost je důležitější než razance. Pokud se papír protrhne, jednoduše ho vyměňte za nový list.

Vidět nestačí, slyšet je víc Ve tmě přestává fungovat orientace očima. Funguje sluch, hmat a paměť prostoru. Právě proto se vyplatí hrát naboso nebo v ponožkách s protiskluzovou úpravou. Bosá noha lépe pozná hranu koberce, práh i hračku na zemi. Na druhou stranu ponožky kloužou po laminátu, takže pokud máte hladkou podlahu, volte raději protiskluzné ponožky nebo cvičky. Nikdy neběhejte v ponožkách po schodech a už vůbec ne po mokré podlaze.