Intimní hygiena psa a kočky: rutina versus nárazové řešení > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pamatujte také na to, že bleší obojek nechrání před klíšťaty ve všech případech. Pokud kočka chodí ven a často se myjete, klíšťata se mohou zachytit na hlavě nebo na tlapkách, kam obojek nepůsobí. Po každém venkovním pobytu proto srst zkontrolujte a případně použijte doplňkový prostředek na místa mimo dosah obojku. Časté mytí není překážkou, pokud zvolíte správný typ obojku a dodržíte zásadu sundávání při koupeli.

Teplota vody by měla být vlažná, kolem tělesné teploty psa. Studená voda způsobí šok a stažení cév, horká zase zbytečně dráždí kůži. Do vany dejte protiskluzovou podložku, ať pes nestojí na kluzkém dně. Psa namáčejte postupně – nejdříve tlapky, pak záda, až nakonec hlavu. Hlavu nikdy nelijte shora, voda se nesmí dostat do uší a očí. Raději použijte vlhký hadřík na obličej a okolí tlamy.

Pokud pes stříhání nesnáší, postupujte pomalu a pozitivně. Začněte tím, že mu dáte pamlsek za to, že drápky nechá dotknout. Poté kleštičkami jen lehce přejeďte po drápku bez střihu. Až si na to zvykne, střihněte jediný drápek a hned ho odměňte. Pokud je pes velmi citlivý, zkuste stříhat jednu tlapku denně a vždy končete v klidné atmosféře. Nikdy psa netrestejte, jinak si stříhání spojí se stresem.

Po odeznění akutního stavu sledujte psa ještě dvanáct hodin. V místě vpichu se může vytvořit drobná ranka, která bude svědit, ale pokud pes tlamu nadměrně tlapkuje nebo si ji tře o zem, může si poranit sliznici. V takovém případě použijte alžbětinský límec, aby si ránu nerozškrábal. Pokud se objeví hnis, zápach z tlamy nebo pes nechce žrát déle než jeden den, jde o přidruženou infekci a je nutná veterinární kontrola. Většina bodnutí do tlamy skončí bez následků, ale nikdy nevíte, kdy se alergická reakce zvrtne. Proto je hlavní pravidlo: při sebemenší pochybnosti o dýchání vyrazte k veterináři, a to i v noci.

V neposlední řadě si uvědomte, byt v paneláku že intimní hygiena není jen o samotném úkonu. Strava s dostatkem vlákniny a vlhkosti usnadňuje vyprazdňování a snižuje riziko, že se výkaly zachytí v srsti. Pravidelná kontrola srsti a kůže v celé oblasti pánve odhalí případné problémy dřív, než se rozvinou. Pokud tuto péči zařadíte do běžného rituálu – krátce a bez stresu – váš pes či kočka ji přijme jako samozřejmost a vy předejdete mnoha nepříjemným komplikacím.

Častou chybou je koupat psa příliš často. Každá koupel odstraňuje přirozený maz, který chrání kůži a srst. Zdravý pes se myje jednou za dva až tři měsíce, a to jen když je opravdu špinavý. Častější koupání potřebují jen plemena s kožními problémy nebo psi, kteří se válejí v blátě denně. Vždy ale použijte šampon pro psy a po koupeli sledujte, jestli se kůže nezačne šupinatět nebo nepáchnout.

Pokud si nejste jistí, jak na tom vaše štěně je, poraďte se s veterinářem. On změří podkožní tuk a určí ideální hmotnost pro daný věk a plemeno. Vždy je lepší poradit se s odborníkem, než spoléhat na obecné tabulky. Pamatujte, že správná výživa v prvním roce života ovlivní zdraví psa na celý život. A pokud se vám zdá, že štěně po jídle stále vyhlíží další porci, neznamená to, že má hlad. Občas je to jen nuda nebo zlozvyk.

Jak často mýt, aby obojek fungoval? Riziko nespočívá jen v samotném namočení, ale také v tření vlhkého obojku o srst. Pokud kočku myjete jednou za dva týdny a déle, můžete zvolit obojek s delší dobou účinnosti (např. osm měsíců). Při koupání častějším než jednou za deset dní je lepší spoléhat na spot-on přípravky s krátkou dobou působení nebo na obojky s výslovným označením „odolné vodě". Vždy se řiďte informací na balení, nikoli obecným tvrzením, že obojek „působí dlouhodobě".

Nezapomínejte, že štěně má jiné potřeby než dospělý pes. When you loved this information and you wish to receive much more information about barvy stěN do obýváKu i implore you to visit our own page. Krmivo pro dospělé psy obsahuje příliš mnoho vápníku a energie, což štěněti škodí. Vždy kupujte krmivo s označením pro štěňata, a to až do věku, kdy štěně dosáhne přibližně 90 % dospělé hmotnosti. U malých plemen to bývá kolem deseti měsíců, u velkých až po roce a půl. Po přechodu na krmivo pro dospělé snižujte dávku postupně, během týdne, aby si trávicí systém zvykl.

Typickou chybou je podání lidských antihistaminik bez konzultace. Tablety proti alergii pro lidi obsahují různé účinné látky a dávkování, které neodpovídá psímu metabolismu. Některá antihistaminika jsou pro psy toxická, jiná způsobí ospalost, která maskuje zhoršení stavu. Pokud máte doma antihistaminikum předepsané veterinářem pro vašeho psa, můžete ho použít, ale jen v přesné dávce podle hmotnosti. Nikdy nedávejte psovi kombinaci léků bez vědomí odborníka. Dalším častým omylem je mazat místo vpichu mastmi na lidské bodnutí — tlamu si pes slízne a mast může podráždit žaludek. Vhodnější je nechat ránu volně dýchat a jen ji chladit zvenku.