Nakonec je tu opora a řez. Monstera je popínavá rostlina a bez opory vytváří menší listy. Tyč nebo mřížka jí dají směr a podpoří tvorbu děrovaných listů ve vyšších patrech. Odumřelé nebo polámané listy odstřihněte u stonku, st > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Chemické přípravky na pokojovky používejte jen tehdy, když mechanické čištění nezabere. Aplikujte je mimo obytný prostor nebo při otevřeném okně, nikdy ne na rostlinu vystavenou přímému slunci — hrozí popálení listů. Postřik míří na spodní stranu listů, ne na vrchní. U rostlin s ochmýřenými nebo kožovitými listy (africké fialky, begónie) se vyhněte olejovým přípravkům, které ucpávají průduchy a listy zahubí dřív než mšice. Stejně opatrní buďte u mladých semenáčků, kde i mýdlový roztok může spálit pletiva.

Před výběrem rostliny změřte praktické podmínky. Držte dlaň ve vzdálenosti listu od okna, a pokud nevidíte ostrý stín, jde o slabé světlo. Pomůže i přesun rostliny blíž ke sklu, protože intenzita světla klesá se čtvercem vzdálenosti. Sklo udržujte čisté, prach na listech pravidelně stírejte a v zimě počítejte s tím, že i krátké dny výrazně uberou.

Největší chybou je řezat v období, kdy rostlina odpočívá nebo naopak těsně před nasazením květů. U většiny pokojovek přichází vhodná doba na jaře, kdy se probouzí růstové body, nebo na začátku léta. Kdo stříhá na podzim, odstraní zásoby, If you cherished this write-up and you would like to receive extra facts pertaining to https://selebostore.com/forums/users/Cathrynlahey2/edit/?updated=true&wmc-Currency=vnd/Users/cathrynlahey2/ kindly pay a visit to our site. které rostlina potřebuje na zimu. U kvetoucích druhů, jako jsou orchideje nebo vánoční kaktusy, seřezávejte až po odkvětu, nikdy během nasazování poupat. Jinak přijdete o květy a rostlina se oslabí.

Zima v byt v panelákuě není pro rostliny obdobím klidu, jak se často traduje. Právě naopak: suchý vzduch z topení, krátké dny a průvan u oken vytvářejí kombinaci, která dokáže rostlinu oslabit byt v panelákuíc než letní vedra. Riziko přitom nevzniká jen z chladu. Zásadní je rozdíl mezi teplotou u skla a v místnosti. U okna může být o pět i více stupňů méně než metr od něj, a pokud listy leží přímo na skle, při silných mrazech je poškodí už během několika hodin.

Nakonec je tu opora a řez. Monstera je popínavá rostlina a bez opory vytváří menší listy. Tyč nebo mřížka jí dají směr a podpoří tvorbu děrovaných listů ve vyšších patrech. Odumřelé nebo polámané listy odstřihněte u stonku, stejně tak výhony, které rostou mimo tvar. Řez provádějte na jaře, ránu nechte zaschnout. Po přesazení jednou za dva až tři roky, vždy do květináče jen o dva až tři centimetry většího, se rostlina rychle vzpamatuje a obrazí.

Kontrolu dělejte cíleně, ne zběžně. Otočte každý list a prohlédněte řapík i místo, kde se stonek větví. Mšice jsou často zelené nebo černé, ale na některých rostlinách bývají růžové, žluté nebo pokryté bílým voskovým povlakem. Když si nejste jistí, klepněte prstem na okraj listu nad bílým papírem — drobné tečky, které se začnou hýbat, jsou mšice. Zároveň hledejte mravence. Ti mšice chrání a přenášejí na další rostliny, protože je medovice živí.

Mšice na pokojových rostlinách nepoznáte podle toho, že by vám na parapet přiletěl viditelný roj. Samičky jsou většinou bezkřídlé, měří dva až tři milimetry a drží se na spodní straně listů, v paždí větví a na vrcholcích mladých výhonů. První signál bývá lepkavá vrstva na parapetu nebo na listech pod napadenou rostlinou. Ta lepkavina je medovice, sladký výměšek mšic. Na ni se pak lepí prach a černé saze, což je druhý typický příznak. Třetí indicií je zkroucený, žloutnoucí nebo deformovaný nový přírůstek — mšice sají šťávu z nejměkčích pletiv, takže poškození vidíte nejdřív na čerstvých listech.

Když je napadení silné, výměna povrchu nestačí. Larvy bývají i hlouběji u kořenů. Vyjměte rostlinu z květináče, oklepejte co nejvíce starého substrátu a prohlédněte kořeny. Zdravé kořeny jsou pevné a světlé, rekonstrukce koupelny krok Za krokem napadené jsou tmavé a rozpadají se. Poškozené části odstřihněte čistými nůžkami. Nový substrát prosejte nebo alespoň prohlédněte, zda v něm nejsou bílé larvy nebo vlákna plísně. Květináč před použitím vymyjte horkou vodou a nechte vyschnout, protože v usazeninách mohou přežívat vajíčka.

Nejčastější chyby: postřik pouze na vrchní stranu listů, vynechání paždí větví, přerušení léčby po prvním zlepšení a vrácení rostliny zpět k ostatním příliš brzy. Mšice se vracejí i z jednoho přehlédnutého jedince. Po skončení zásahu prohlížejte rostlinu ještě dva až tři týdny. Pokud se objeví znovu, začněte od izolace a mechanického čištění, ne od silnější chemie.

Jak zasáhnout, aby to nezůstalo napůl Izolujte napadenou rostlinu od ostatních, dokud zásah neskončí. Nejprve mechanicky odstraňte viditelné kolonie: silným proudem vlažné vody ze sprchy je spláchněte z listů, a to i ze spodní strany. Pak rostlinu umyjte roztokem mýdla na nádobí v poměru zhruba jedna čajová lžička na půl litru vody. Namočeným vatovým tamponem nebo hadříkem otřete listy, řapíky a stonky. Mýdlo narušuje voskovou vrstvu mšic, ale na rostlinu působí šetrně. Po opláchnutí čistou vodou postup opakujte každé tři až čtyři dny po dobu dvou týdnů. Jediný zásah nestačí, protože přežívají vajíčka a nově vylíhlé jedince přehlédnete.