Jižní okno, nebo severní? Kam postavit kterou rostlinu > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Prvním krokem je zastavit přísun vody. Konev odložte, podmisku vylijte a květináč postavte na rošt nebo na vrstvu suchého papíru, aby vzduch proudil i zespodu. Pokud je rostlina v plastovém obalu, vyjměte ji i s balem a nechte okapat. Druhým krokem je zkontrolovat drenážní otvor. Řada květináčů má otvor jen zdánlivý nebo ucpaný kořeny. Propíchněte ho špejlí nebo vrtačkou a ujistěte se, že voda skutečně odtéká.

Druhým pravidlem je zálivka. Většina pěstitelů fíkus utápí, ne vysušuje. Zemina by měla mezi zálivkami mírně proschnout, ale ne úplně vyschnout do prachu. Před každou zálivkou strčte prst dva centimetry pod povrch substrátu. Pokud je vlhký, počkejte. Pokud je suchý, zalijte vydatně, dokud voda neproteče dnem, a přebytečnou vodu z podmisky do hodiny vylijte. Trvalé stání ve vodě ničí kořeny a opadávání listů je prvním viditelným následkem.

Sedmým krokem je umístění a klid. Rostlinu postavte na světlé místo bez přímého poledního slunce, ideálně s teplotou kolem dvaceti stupňů a dobrým prouděním vzduchu. Nepřihnojujte, dokud nezačne rašit nový přírůstek. Typické chyby, které záchranu pokazí: zalévání „na jistotu" hned druhý den, ponechání rostliny v mokrém balu na přímém slunci, použití těžké zahradní zeminy bez drenáže a přesazení do příliš velkého květináče. Pokud do týdne rostlina stále měkne, zkontrolujte kořeny znovu a v krajním případě zachraňte zdravé řízky ve vodě nebo v perlitu.

Typická chyba je koupit rostlinu podle vzhledu a teprve doma řešit, kam ji postavit. Další častá chyba je postavit stínomilnou rostlinu co nejblíž k oknu na jih s tím, že ji „zachrání" častější zálivka. Nadměrná zálivka ve spojení s přímým sluncem způsobí uhnívání kořenů rychleji než sucho. Stejně tak není dobré dávat pouštní rostlinu do tmavého koutu a doufat, že vydrží. Vydrží, rady pro Rekonstrukci ale přestane růst a postupně se vytáhne do výšky za světlem.

Před výběrem rostliny změřte praktické podmínky. Držte dlaň ve vzdálenosti listu od okna, a pokud nevidíte ostrý stín, jde o slabé světlo. Pomůže i přesun rostliny blíž ke sklu, protože intenzita světla klesá se čtvercem vzdálenosti. Sklo udržujte čisté, prach na listech pravidelně stírejte a v zimě počítejte s tím, že i krátké dny výrazně uberou.

Druhým faktorem je teplota. Jižní a západní okna se přes den výrazně zahřívají, zejména pokud jsou zavřená a bez větrací štěrbiny. Rostliny, které pocházejí z tropických deštných lesů, snesou vyšší vlhkost, ale ne suchý horký vzduch u radiátoru. Kaktusy a sukulenty naopak potřebují právě tolik světla a sucha, kolik jim jižní parapet nabízí. Východní okno je kompromis: měkké ranní světlo, které nespálí listy, a chladnější zbytek dne.

Než vezmete konvičku, zkontrolujte substrát. Prstem nebo dřevěnou špejlí zjistěte vlhkost asi dva centimetry pod povrchem. Pokud je půda mokrá, nezalévejte, i kdyby povrch vypadal suchý. Zalévejte vydatně, dokud voda neproteče odtokovými otvory, a přebytečnou vodu z podmisky po několika minutách vylijte. Stojatá voda v podmisce je nejčastější příčina uhnívání kořenů. Frekvenci určuje druh rostliny, velikost květináče, teplota i roční období – v zimě se zálivka snižuje, na jaře a v létě naopak zvyšuje.

Praktické pravidlo zní: na jižní a západní okno patří rostliny, které chtějí přímé světlo alespoň čtyři hodiny denně. Na východní okno se hodí druhy, které ocení jasné, ale nepřímé světlo. Severní okno je vhodné pro rostliny přirozeně rostoucí v podrostu, kterým stačí rozptýlené světlo po celý den. Pokud máte okno orientované na jih a chcete pěstovat stínomilnou rostlinu, posuňte ji hlouběji do místnosti nebo použijte jemnou záclonu, která světlo rozptýlí, aniž by ho úplně pohltila.

Zima není období, kdy by se zahrada měla úplně zastavit. Mnoho rostlin byt v paneláku mírném podnebí pokračuje v pomalém růstu kořenů nebo se připravuje na jaro. Hnojení v zimě ale není univerzální pravidlo. Rozhoduje teplota půdy, typ rostliny a forma živin. Pokud se do toho pustíte bez rozmyslu, můžete rostlinám spálit kořeny, podpořit růst do mrazu a oslabit je před jarem. Naopak promyšlené přihnojení pomůže některým druhům přežít zimu lépe.

Pátým krokem je přesazení do nového, prodyšného substrátu. Nepoužívejte starý, protože v něm zůstávají spory plísní a rozpadlé částice, které znovu zadržují vodu. Vhodná je směs rašeliny, perlitu a hrubého písku v poměru, který zajistí odtok. Květináč volte o jeden až dva centimetry větší než původní bal, ne výrazně větší. Šestým krokem je zalití po přesazení. Ano, i přes přelití je potřeba substrát jednou prosytit, ale jen tolik, aby voda protekla a okamžitě vytekla. Poté už nezalévejte, dokud horní vrstva neproschne.

If you adored this post and you would such as to obtain more info pertaining to viz zde kindly visit our own web-site.