Sušení ovoce: co zkazí úrodu a čemu se vyhnout > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Skutečný problém ale není jen teplota. If you have any issues pertaining to where by and how to use http://Zipperquick.com/profile/arlettewarb, you can make contact with us at our site. Vířivé trysky v myčce rozhazují vodu pod tlakem a sklenice se navzájem dotýkají. Tenké sklo praskne, víčko se ohne nebo se uvolní. Pokud se víčko povolí, do sklenice vnikne voda z myčky, ve které jsou zbytky saponátu a mastnoty z předchozího mytí. Obsah se tak znehodnotí a v nejhorším případě se v něm rozmnoží bakterie, jak zařídit malou kuchyni protože zavíčkování nebylo hermetické.

Kvašené okurky bez octa stojí na dvou věcech: soli a čase. Ocet sice rychle vytvoří ostrou chuť, ale nikdy nedá ten čistý mléčně-kyselý základ, po kterém okurka zůstane křupavá a přitom jemná. Pokud chcete sladkokyselý nálev bez octa, musíte kyselost postavit na mléčném kvašení a sladkost doladit až na konci. Nálev se pak chová jinak než octový — pomaleji se rozjíždí a déle drží.

Po usušení nechte plátky na sítu vychladnout a teprve poté je přeskládejte do vzduchotěsné nádoby. První dva dny nádobu denně otevírejte – pokud se objeví vlhkost na víku, ovoce ještě dosušte. Skladujte na tmavém a chladném místě. Běžnou chybou je skladování v plastovém sáčku, kde ovoce zvlhne a ztratí křupavost. Nejlepší jsou skleněné nádoby s těsněním nebo papírové sáčky v chladné spíži.

Slané konzervy: kde lidé nejčastěji chybuj

Další možností je použít myčku na takzvané pastování, což se týká jen některých druhů ovoce s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou rybíz, angrešt nebo švestky. Ani tady ale nestačí standardní program. Musíte zvolit program s nejvyšší teplotou, přidat do mytí jen oplachování bez saponátu a sklenice umístit tak, aby se nedotýkaly. Přesto je výsledek nejistý a skladovatelné jsou takto zavařené sklenice jen omezenou dobu a v chladu.

Skladujte na tmavém a chladném místě. Lečo vydrží i rok, ale čím déle stojí, tím víc měkne. Po otevření ho uchovávejte v lednici a spotřebujte do tří dnů. Pokud se při otevření objeví pěna nebo zápach po kvašení, nekonzumujte ho. Vyhodit jednu sklenici je vždy lepší než riskovat zdraví.

Nejčastější chyby, které lidé dělají: nechají sklenice v myčce vychladnout, takže se obsah scukne a víčko se nechytí. Použijí stará víčka, která už jednou byla použita a těsnění je unavené. Dají sklenice do spodního koše, kde na ně trysky míří přímo a rozbijí je. Nebo si myslí, že stačí program „intenzivní" a že saponát vypláchne vše. Opak je pravdou, zbytky mycího prostředku se do obsahu dostanou a mohou způsobit zažívací potíže.

Hotové ovoce poznáš podle toho, že je kožovité, ale ne lepkavé. Po vyjmutí ho nech vychladnout a pak ho ještě pár hodin nech na vzduchu, aby se vlhkost uvnitř vyrovnala. Teprve potom ho ulož do čisté, vzduchotěsné nádoby. První dva dny nádobu občas otevři a zkontroluj, jestli se neobjevila vlhkost nebo plíseň. Pokud ano, ovoce dosuš. Skladuj na chladném a tmavém místě, kde vydrží měsíce.

Když krájíš moc tlustě, čekáš zbytečně dlouho Kontrola tloušťky je nejčastější zdroj zklamání. Plátky o tloušťce kolem půl centimetru se suší rovnoměrně. Silnější kusy vypadají suché zvenku, ale uvnitř zůstávají vlhké a po pár dnech v uzavřené nádobě začnou plesnivět. Krájej stejnoměrně, ideálně kroužky nebo půlky. Menší plody, jako jsou třešně nebo rybíz, nech vcelku, ale nejdřív je propíchni, aby vlhkost mohla unikat.

Síta naskládej tak, aby mezi vrstvami zůstala mezera pro proudění vzduchu. Ovoce neukládej na sebe, jednotlivé kusy nech oddělené. Teplotu nastav podle druhu: jemné ovoce kolem padesáti stupňů, jablka, hrušky a švestky snášejí o něco vyšší. Příliš vysoká teplota vytvoří tvrdou kůru, která uzavře vlhkost uvnitř. Sušičku v průběhu otevírej jen minimálně, každé otevření shodí teplotu a prodlouží dobu.

Pokud chcete mít jistotu, že vám zavařené sklenice vydrží měsíce a nebudete se bát botulismu, myčku na samotné zavařování nepoužívejte. Je to nástroj na mytí, ne na konzervaci. Investujte raději do velkého hrnce, teploměru a kvalitních nových víček. Ušetříte si starosti, rozbité sklo i zdravotní riziko.

Zavařování v myčce na nádobí zní lákavě: ušetříte místo na sporáku, nemusíte hlídat hrnce a sklenice se při programu s horkou vodou jakoby samy uzavřou. Jenže myčka není sterilizátor. Teplota vody při běžném programu kolísá mezi 50 a 70 °C, což na správné zavaření nestačí. Aby se obsah sklenice opravdu zakonzervoval, potřebujete delší dobu udržet teplotu nad 80 °C, ideálně kolem 85–100 °C. To žádná běžná myčka nedá.

Kdy má smysl myčku vůbec použít Existuje jeden bezpečný scénář: myčka jako pomocník při přípravě sklenic, ne jako zavařovací zařízení. Sklenice i víčka nejprve důkladně umyjte v myčce na program s nejvyšší teplotou a bez saponátu s vůní. Poté je vyndejte ještě horké, naplňte připraveným horkým obsahem a teprve pak zavařte klasicky v hrnci nebo v troubě. Myčka vám ušetří ruční mytí, ale samotný proces konzervace musí proběhnout jinde.