Když chceš akumulovat teplo, rozhoduje tloušťka a materiál zdiva
페이지 정보
본문
Než začneš počítat tloušťku, urči, jak budeš teplo dodávat. Jiné nároky má přímotopné vytápění, jiné krbová vložka a jiné podlahové topení. U krbu nebo kamen jde o to, aby zdivo pohltilo špičkový výkon a uvolňovalo ho po vypnutí. Tam se osvědčuje masivní jádro z plných cihel nebo betonu o tloušťce 15–25 cm, které je z vnější strany opatřené izolací, aby teplo neuníkalo ven. U podlahového topení naopak potřebuješ hmotu nad trubkami, 5–8 cm betonu, aby se teplo rovnoměrně rozložilo.
Záměna muchomůrky za jedlou houbu není teoretické riziko. Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) obsahuje amatoxiny, které poškozují játra a ledviny. První příznaky – zvracení, průjem, křeče – přicházejí až za 6 až 24 hodin po jídle. Do té doby se člověk cítí dobře a pokládá potíže za obyčejnou nestrávenost. Právě proto se otrava podceňuje a pomoc se odkládá.
Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je „tlustá". Rozhoduje součin objemové tepelné kapacity materiálu a jeho hmotnosti v konstrukci. Těžké materiály jako plná cihla, beton nebo vápenopísek pojmou na stejný objem výrazně více tepla než pórobeton či dřevo. Pokud ale za tepelnou hmotu považuješ jen cihlovou příčku, která má 10 cm, budeš zklamaný – taková stěna se během dne ohřeje i vychladne příliš rychle.
Pasta zůstane hladká jen do chvíle, kdy do ní nepřijde studená tekutina. Pokud do teplé pistáciové pasty vlijete mléko nebo smetanu přímo z lednice, tuk okamžitě ztuhne a vzniknou drobné hrudky, které už nerozmixujete. Tekutinu proto předehřejte na pokojovou teplotu nebo mírně nad ni. Přidávejte ji po malých dávkách a po každé krátce mixujte. Stejné pravidlo platí pro máslo — musí být měkké, ne rozpuštěné. Rozpuštěné máslo se v pastě snadno oddělí a po ztuhnutí v dortu vytvoří mastné mapy.
Posledním krokem je odstranění stínů, které kuchyni zbytečně zmenšují. Police, digestoř a horní skříňky by měly být osvětlené tak, aby nevrhly tmavé pruhy na zeď. Pokud to není možné, alespoň je nedávejte přímo nad pracovní desku bez světla. Malá kuchyně se nezvětší tím, že do ní dáte více světla, ale tím, že každé světlo bude mít svůj jasný úkol. Když světlo odhalí hloubku, barvy a čisté linie, prostor se opticky otevře. A to je přesně to, co potřebujete.
Typická chyba je předimenzovaná tloušťka bez izolace. Silná cihlová stěna nasměrovaná do nevytápěného prostoru nebo do venkovního prostředí akumuluje jen málo – teplo utíká dřív, než ho stihneš využít. Vždy je potřeba akumulační jádro obalit izolantem alespoň 8–12 cm, ideálně z minerální vlny nebo jiného nehořlavého materiálu. Další častá chyba je záměna akumulace za izolaci. Pórobeton má sice dobrý tepelný odpor, ale nízkou tepelnou kapacitu, takže jako akumulační vrstva neposlouží.
Jak spočítat potřebnou tloušťku podle výkonu a doby vybíjení Z praktického hlediska si nejdřív urči, jak dlouho chceš, aby zeď vydávala teplo. Akumulační schopnost se počítá jako měrná tepelná kapacita krát hustota krát objem. Pro běžné cihly se pohybuje kolem 1,8 MJ/m³·K, pro beton asi 2,0 MJ/m³·K. Pokud má topidlo výkon 8 kW a chceš akumulovat teplo na 6 hodin, potřebuješ uložit zhruba 170 MJ. Při teplotním rozdílu 30 K to znamená objem zdiva kolem 3 m³. Rozloženo na plochu 4 m² to vychází na tloušťku přibližně 75 cm – což je nereálné. Proto se v praxi kombinuje menší hmota s delší dobou nabíjení nebo vyšší teplotou.
Kde má být dřevo uložen
Místo musí být vzdušné, ideálně na jižní nebo jihozápadní straně, kde na hromadu fouká vítr a svítí slunce. Dřevo dejte na palety, trámky nebo rošt, nikdy přímo na hlínu, trávu nebo beton. Spodní vrstva jinak nasaje zemní vlhkost a shnije dřív, než ji stihnete spálit. Mezi hromadou a zdí nechte mezeru alespoň deset centimetrů, aby mohl vzduch obíhat i zezadu. Přikrývejte pouze horní část, a to deskami, plechem nebo plachtou přesahující okraje jen mírně. Bočnice nechte otevřené, jinak si postavíte sušárnu bez odtahu.
Praktické pravidlo pro běžný dům: pokud chceš akumulovat teplo ze slunce přes prosklenou stěnu, použij na vnitřní straně masivní zdivo o tloušťce 10–15 cm s tmavým povrchem. Pro akumulační kamna stačí 12–18 cm šamotu nebo cihel v jádru a vnější plášť z plechu. Vždy měř tloušťku od zdroje tepla, ne od vnějšího líce. A nezapomeň, že vlhkost materiálu snižuje jeho tepelnou vodivost – mokré zdivo akumuluje hůř a může i praskat. Před definitivním rozhodnutím si spočítej konkrétní bilanci pro svůj dům, neboť univerzální tloušťka neexistuje.
Záměna muchomůrky za jedlou houbu není teoretické riziko. Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) obsahuje amatoxiny, které poškozují játra a ledviny. První příznaky – zvracení, průjem, křeče – přicházejí až za 6 až 24 hodin po jídle. Do té doby se člověk cítí dobře a pokládá potíže za obyčejnou nestrávenost. Právě proto se otrava podceňuje a pomoc se odkládá.
Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je „tlustá". Rozhoduje součin objemové tepelné kapacity materiálu a jeho hmotnosti v konstrukci. Těžké materiály jako plná cihla, beton nebo vápenopísek pojmou na stejný objem výrazně více tepla než pórobeton či dřevo. Pokud ale za tepelnou hmotu považuješ jen cihlovou příčku, která má 10 cm, budeš zklamaný – taková stěna se během dne ohřeje i vychladne příliš rychle.
Pasta zůstane hladká jen do chvíle, kdy do ní nepřijde studená tekutina. Pokud do teplé pistáciové pasty vlijete mléko nebo smetanu přímo z lednice, tuk okamžitě ztuhne a vzniknou drobné hrudky, které už nerozmixujete. Tekutinu proto předehřejte na pokojovou teplotu nebo mírně nad ni. Přidávejte ji po malých dávkách a po každé krátce mixujte. Stejné pravidlo platí pro máslo — musí být měkké, ne rozpuštěné. Rozpuštěné máslo se v pastě snadno oddělí a po ztuhnutí v dortu vytvoří mastné mapy.
Posledním krokem je odstranění stínů, které kuchyni zbytečně zmenšují. Police, digestoř a horní skříňky by měly být osvětlené tak, aby nevrhly tmavé pruhy na zeď. Pokud to není možné, alespoň je nedávejte přímo nad pracovní desku bez světla. Malá kuchyně se nezvětší tím, že do ní dáte více světla, ale tím, že každé světlo bude mít svůj jasný úkol. Když světlo odhalí hloubku, barvy a čisté linie, prostor se opticky otevře. A to je přesně to, co potřebujete.
Typická chyba je předimenzovaná tloušťka bez izolace. Silná cihlová stěna nasměrovaná do nevytápěného prostoru nebo do venkovního prostředí akumuluje jen málo – teplo utíká dřív, než ho stihneš využít. Vždy je potřeba akumulační jádro obalit izolantem alespoň 8–12 cm, ideálně z minerální vlny nebo jiného nehořlavého materiálu. Další častá chyba je záměna akumulace za izolaci. Pórobeton má sice dobrý tepelný odpor, ale nízkou tepelnou kapacitu, takže jako akumulační vrstva neposlouží.
Jak spočítat potřebnou tloušťku podle výkonu a doby vybíjení Z praktického hlediska si nejdřív urči, jak dlouho chceš, aby zeď vydávala teplo. Akumulační schopnost se počítá jako měrná tepelná kapacita krát hustota krát objem. Pro běžné cihly se pohybuje kolem 1,8 MJ/m³·K, pro beton asi 2,0 MJ/m³·K. Pokud má topidlo výkon 8 kW a chceš akumulovat teplo na 6 hodin, potřebuješ uložit zhruba 170 MJ. Při teplotním rozdílu 30 K to znamená objem zdiva kolem 3 m³. Rozloženo na plochu 4 m² to vychází na tloušťku přibližně 75 cm – což je nereálné. Proto se v praxi kombinuje menší hmota s delší dobou nabíjení nebo vyšší teplotou.
Kde má být dřevo uložen
Místo musí být vzdušné, ideálně na jižní nebo jihozápadní straně, kde na hromadu fouká vítr a svítí slunce. Dřevo dejte na palety, trámky nebo rošt, nikdy přímo na hlínu, trávu nebo beton. Spodní vrstva jinak nasaje zemní vlhkost a shnije dřív, než ji stihnete spálit. Mezi hromadou a zdí nechte mezeru alespoň deset centimetrů, aby mohl vzduch obíhat i zezadu. Přikrývejte pouze horní část, a to deskami, plechem nebo plachtou přesahující okraje jen mírně. Bočnice nechte otevřené, jinak si postavíte sušárnu bez odtahu.
Praktické pravidlo pro běžný dům: pokud chceš akumulovat teplo ze slunce přes prosklenou stěnu, použij na vnitřní straně masivní zdivo o tloušťce 10–15 cm s tmavým povrchem. Pro akumulační kamna stačí 12–18 cm šamotu nebo cihel v jádru a vnější plášť z plechu. Vždy měř tloušťku od zdroje tepla, ne od vnějšího líce. A nezapomeň, že vlhkost materiálu snižuje jeho tepelnou vodivost – mokré zdivo akumuluje hůř a může i praskat. Před definitivním rozhodnutím si spočítej konkrétní bilanci pro svůj dům, neboť univerzální tloušťka neexistuje.
- 이전글Čalouněné čelo postele, které zní dutě a rychle se opotřebí 26.09.19
- 다음글비아그라를 구매하기 전에 건강 상태를 확인해야 하나요? 26.09.19
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.