Váš pes na gauči není problém. Jak zařídit byt, aby to fungovalo oběma stranám > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Moje vlastní zkušenost s interiérem a dvěma knírači začala před pěti lety. Když jsem si pořizovala první byt, měla jsem jasnou představu o světlém obýváku s designovým kusem nábytku. Realita mě dohnala rychle. Než jsem stihla dokončit malování, můj mladší pejsek už spal na nové pohovce a jeho srst se lepila na čalounění. Právě v ten moment jsem pochopila, že pet friendly interiéry nejsou o ve stylu, ale o chytrém výběru materiálů a konstrukcí, které snesou každodenní provoz. Nejde o to sebrat zvířeti pohodlí, ale najít rovnováhu, kde vy i váš chlupáč budete spokojení.

Největší výzvou bývá spaní. Klasická pohovka s měkkým polstrováním se po pár měsících změní v jedno velké pelíšek plný chlupů a otisků tlapek. Řešení jsem našla u modelu s takzvaným click-clack mechanismem. Ten umožní během vteřiny proměnit sedačku na rovnou plochu. Když přijedou přátelé na víkend, stačí jeden pohyb a mám k dispozici dvoulůžko. Pro svého psa jsem ale nechala vedle pohovky samostatný pelíšek, aby si mohl vybrat. On si stejně lehne na to moje. Proto jsem zvolila pohovku s odnímatelným potahem, který hodím jednou týdně do pračky na šedesát stupňů. Praktičnost je v těchto případech nad krásou.

Malá garsonka mě naučila, že každý centimetr musí mít svůj účel. Když nemáte oddělenou ložnici, stává se pohovka vaším každodenním lůžkem. Tady už se nevyplatí šetřit na kvalitě spánku. Investovala jsem do modelu s pevnou slatted frame, tedy lamelovým roštem, který je zabudovaný přímo v konstrukci. Na něj jsem dala samostatnou foam mattress o tloušťce 16 centimetrů. Ta se dá během dne snadno srolovat a schovat do úložného prostoru pod sedákem. Výsledek? Pes spí na zemi na svém starém dekovém pelíšku, já mám tvrdší podložku pod záda, a přitom nikdo neomezuje nikoho. Když chci přes den pohovku na sezení, stačí matraci odklidit a mám čistou plochu.

Poslední dobou se mnozí ptají, jak vybrat čalounění, aby nebylo hned zničené. Z vlastní zkušenosti doporučuji velvet upholstery. Zní to možná luxusně a křehce, ale sametový povrch je překvapivě odolný. Drápky po něm kloužou, místo aby se do něj zasekávaly. Srst se na něm nechytá jako na bavlně nebo lnu, ale sedá na povrch a jde lehce vysát vysavačem s kartáčem. Jediná nevýhoda je, že vlhké tlapky po procházce zanechají na sametu viditelné otisky. To řeším jednoduše. Před dveře dávám gumovou rohož a ihned po příchodu psovi otřu packy suchým ručníkem. Zvyknete si za týden a vaše sedačka zůstane jako nová.

Když máte v bytě malý půdorys a zároveň potřebujete občas ubytovat návštěvu, stává se z pohovky multifunkční kus nábytku. Tady přichází na řadu tzv. pull-out sofa. Neplést s klasickým rozkládacím gaučem. Pull-out funguje na principu vysunutí spodního rámu, který vytvoří širší a delší lůžko. Můj model má pod sedákem schovanou přihrádku na ložní prádlo. Právě tam skladuji jedno povlečení a jednu deku pro hosty. Pes má samozřejmě nos všude, ale protože je přihrádka zakrytá pevným dřevěným víkem, nemá šanci si tam zalézt. Tento typ konstrukce oceníte, pokud nemáte skříň na povlečení nebo pokud spíte v obýváku a nechcete, aby vaše věci ležela na očích.

Problém, který málokdo zmiňuje, je vůně. Nejen srst, ale i pach psa se vsakuje do textilu. Zkoušela jsem různé impregnace, ale nejlépe funguje pravidelné větrání a výběr materiálů, které nedrží pachy. Velvet upholstery je v tomto ohledu lepší než mikrovlákno nebo bavlna. Samet má hladší strukturu, do které se nečistoty nezarývají. Pokud se přece jen stane nehoda, třeba když pes po návratu z deště setřese vodu z kožichu, stačí místo jemně otřít vlhkým hadříkem s trochou octa. Žádná agresivní chemie. Interiér pak voní neutrálně a vy se nemusíte stydět, když přijde nečekaná návštěva.

A co dělat, když pes rád kouše? Můj knírač ve štěněcím věku otestoval všechny nohy od stolu. Naštěstí jsem měla pohovku s masivním dřevěným rámem, který odolal. Pokud máte doma hlodavce, vyhněte se dýze nebo laminátu na exponovaných místech. Hledejte nábytek, kde je čalounění přetaženo až k zemi, nebo nohy z oceli. Pet friendly interiéry neznamenají, že musíte bydlet v průmyslovém stylu. Jen je třeba myslet na to, že pes vidí svět jinak. Třeba váš nový konferenční stolek je pro něj skvělá žvýkací hračka. Předcházejte tomu preventivně a nabídněte mu místo toho pamlsek v kongu.

Nejvíc mi na celém zařízení vadilo, že jsem neměla kde schovat psí potřeby. Vodítka, hračky, misky. Všechno leželo na zemi nebo na poličce v předsíni. Teprve když jsem pořídila konferenční stolek s úložným prostorem pod deskou, začala jsem mít doma klid. Podobně funguje i zmíněná bed with storage. Pokud máte v ložnici postel, sáhněte po modelu s výsuvnými šuplíky pod roštem. Jeden šuplík patří psím dečkám a druhý náhradnímu povlečení pro vás. Žádný chaos, žádné klopýtání přes hračky. A pes se naučí, že jeho věci mají své místo, což mu dává pocit bezpečí.

Na závěr jedna rada, kterou jsem si sama odzkoušela. Nevybírejte nábytek podle toho, co je zrovna v trendu, ale podle toho, jak se v něm bude žít vám i vašemu zvířeti. Pokud trávíte večery na pohovce s psem u nohou, potřebujete povrch, který se snadno čistí, a konstrukci, která vydrží. Pet friendly interiéry nejsou o luxusu, ale o praktičnosti, která neztrácí na estetice. Můj byt dnes vypadá jako z katalogu, přestože v něm žijí dvě aktivní zvířata. Stačí jen vědět, na co se při nákupu zaměřit. A nebojte se experimentovat. Každý pes je jiný a to, co funguje u sousedů, nemusí fungovat u vás.