Když děti testují hranice, jasná pravidla znamenají klid > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Praktickým pomocníkem je i plánování večer předem. Připravte si seznam úkolů na další den, vyberte z nich tři nejdůležitější a ty si dejte na první místo. Ráno pak nebudete bezradně přemýšlet, co dělat, a budete vědět, že i kdyby se celý den zvrtnul, splnili jste to podstatné. Nezapomeňte také na pauzy – pětiminutová procházka s dítětem venku vám pročistí hlavu a dítě se unaví, takže po návratu bude více spolupracovat.

Zvládání emocí není o dokonalosti, ale o opakovaném tréninku. Každý den, kdy se vám podaří nereagovat křikem, posilujete novou cestu v mozku. Za pár týdnů zjistíte, že klidná reakce je přirozenější a děti spolupracují ochotněji. Pamatujte, že nejde o to nebýt nikdy naštvaný, ale o to, aby vztek neřídil vaše jednání. Výchova bez křiku je proces, který začíná u vás, ne u dítěte.

Skvělou aktivitou je také stavění domečků z dek a polštářů. Dítě si vytvoří vlastní prostor, do kterého si vezme knížky, polštář nebo baterku. Tady platí, že čím méně pravidel, tím lépe. Nekorigujte každý pohyb, nechte ho, ať si pevnost postaví podle svých představ. Častou chybou je, že rodiče začnou uklízet dřív, než si dítě hru užije. Nechte ho, ať si v tom „nepořádku" hraje, a úklid naplánujte až po skončení.

Další aktivitou, která zabaví na dlouhou dobu, je výroba vlastního pexesa. Stačí staré letáky, vystřihnete dvojice obrázků, nalepíte je na tvrdý papír a máte hotovo. Dítě si zároveň procvičí paměť a jemnou motoriku. Podobně funguje i tvoření z plastelíny, které můžete smíchat s přírodninami – šiškami, kaštany nebo listy. Nechte dítě, ať vymyslí, co z toho postaví, a výsledek pak vyfoťte a pověste na lednici.

Začněte tím, že dětem nabídnete materiál, se kterým si poradí samy. Krabice od bot, ruličky od toaletního papíru, kolíčky na prádlo, staré časopisy, knoflíky nebo odstřižky látek. Vyhraďte na to jednu poličku nebo krabici, kterou si dítě samo otevře. Důležité je, aby si mohlo vybrat bez vaší pomoci. Pokud mu budete neustále radit, co má dělat, ztratí vlastní iniciativu.

Buďte spojencem v kontaktu s okolím. Když přijdou návštěvy, které chtějí dítě „ochmatat", buďte tím, kdo řekne ne. Když tchyně kritizuje způsob kojení nebo uspávání, zastavte ji. Váš úkol je chránit klid vaší rodiny. Domluvte si předem pravidla: kdo smí přijít, na jak dlouho, a kdy je lepší přijít jindy. Žena po porodu nemá sílu hádat se s příbuznými. Tím, že převezmete roli ochránce, jí ulevíte od obrovského tlaku. To je konkrétní a viditelná podpora, kterou ocení víc než jakékoli dárky.

Proč je největším nepřítelem multi-tasking? Nejčastější chybou je snaha dělat obojí najednou – odpovídat na e-maily při hlídání, telefonovat při krmení nebo „ještě rychle" dokončit úkol, zatímco dítě sleduje pohádku. Výsledkem je frustrace na obou stranách: vy nedokončíte práci a dítě nemá vaši plnou pozornost. Místo toho si rozdělte den na bloky. Dvacet až třicet minut plné práce s nasazenými sluchátky, pak deset minut výhradně pro dítě. Kratší, ale intenzivní úseky jsou efektivnější než hodiny rozptylování.

Závěrem: nejdůležitější je seznam, který si s dítětem sestavíte předem. Nechte ho, ať si vybere oblíbené úložné prostory v malém bytěěci, ale vy dohlédněte na to, aby byl kompletní. Snažte se vyhnout přebalování – místo „navíc" raději sáhněte po menším množství, ale kvalitních kousků. Až budete balit, myslete na počasí, které může být proměnlivé. Pokud si nejste jistí, přibalte jednu vrstnu navíc, ale nikdy neberte věci na úkor batohu, který dítě nezvedne.

Křik na děti je častým projevem bezmoci, nikoliv autority. Když rodič zvýší hlas, dítě se sice zastaví, ale z ustrašení, ne z pochopení. Naučit se reagovat klidně neznamená potlačovat vztek. Jde o to zachytit okamžik, kdy se emoce spouští, a vědomě zvolit jinou odpověď, než je výbuch. Základem je uvědomit si vlastní spouštěče – únavu, tlak okolí, opakované žádosti.

Naučte se říkat „ne" – ale hlavně sobě. Nemusíte zvládnout všechno hned a nemusíte být stále dostupní. Stanovte si hranice, kdy vyřizujete poštu a kdy už ne. Dítě by mělo vědět, že když sedíte u počítače, je to váš pracovní čas, ať už mu to vysvětlíte slovy, nebo mu připravíte speciální krabice s aktivitami, které může dělat jen během vaší práce.

Nejdůležitější je mlčet, když chcete poradit. Žena po porodu je zahlcena hormony, únavou a nejistotou. Když řekne, že kojení bolí nebo že si neví rady s pláčem, nezačínejte věty typu „zkusila jsi…" nebo „kamarádce pomohlo…". Místo toho řekněte: „To musí být náročné. Jsem tu s tebou." Tím jí dáte prostor se vyjádřit a necítit se jako selhání. Typická chyba je nabízení řešení, které nikdo nechtěl. Psychická podpora znamená hlavně naslouchat, ne opravovat.

When you have any kind of inquiries regarding where in addition to the way to use Http://Kuhpedia.De/Index.Php?Title=KašEl_A_RýMa_U_DěTí:_DomáCí_PéčE_Nebo_NáVšTěVa_LéKařE?, you possibly can contact us on our own site.