Proč se puberta neobejde bez hádek a co s tím dělat? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Hra jako trénink: jaké aktivity mají skutečný přínos Pro starší děti, zhruba od sedmi let, fungují dobře slovní hříčky a hádanky. Důležité je zadávat je ústně a vyžadovat od dítěte, aby svůj postup vysvětlilo slovy. Například: „Myslím si číslo, které je o tři větší než sedm a o pět menší než patnáct." Takové zadání nutí dítě k mentální manipulaci s čísly, nikoliv k mechanickému počítání. Podobně účinné jsou úlohy, kde dítě musí zvolit nevhodný prvek ze skupiny, a to vždy s odůvodněním: „Proč tam patří a proč tam nepatří?"

Deštivé odpoledne umí být pastí. Děti se nudí, vy nemáte energii na velké projekty a obrazovka se zdá být nejjednodušším řešením. Než ji ale zapnete, zkuste jiný přístup – vytvořte z odpoledne příležitost pro společnou zábavu, která nerozvrátí obývák a nezruinuje vaše nervy. Následujících třicet nápadů je postaveno na věcech, které máte doma, a na principu, že nejlepší hračka je ta, kterou si vyrobíte sami.

Nakonec si dejte pozor na dvě časté chyby: srovnávat dítě se sourozenci a používat jídlo jako odměnu nebo trest. Každé dítě má jiný apetit a jiné tempo růstu. Místo toho se zaměřte na pozitivní atmosféru u stolu — vypněte televizi, povídejte si o tom, co se ten den stalo, a sami jezte s chutí. Děti se učí nápodobou, a když uvidí, že vám jídlo chutná, budou vás chtít napodobit.

Nezapomínejte ani na vlastní příklad. Děti se učí nápodobou, a pokud vás slyší říkat „řekni, že nejsem doma", těžko od nich můžete chtít dokonalou pravdomluvnost. Všímejte si, jak mluvíte o svých chybách – pokud před dítětem přiznáte vlastní omyl a napravíte ho, ukazujete mu, že pravda není nebezpečná. Naopak, pokud dítě pochválíte za to, že se přiznalo, a to i když udělalo něco špatného, posílíte tím jeho sebevědomí a důvěru k osvětlení v obývákuám.

Každé dítě někdy odmítá jídlo, ale když se to protáhne na týdny, rodiče začnou být nervózní. Častou chybou je tlačit na dítě, přemlouvat ho nebo mu slibovat odměnu za každé sousto. Tím se ale jídlo mění na boj o moc, což problém jen prohlubuje. Než začnete cokoli měnit, zkuste si nejdřív odpovědět na otázku: kdy dítě jí lépe — ráno nebo večer? Má rádo teplé nebo studené pokrmy? Jí raději samo, nebo ve společnosti?

Jak reagovat, když přistihnete dítě při lži Přistihnete-li dítě při lži, nezačínejte výslechem ani moralizováním. Klidně řekněte: „Vypadá to, že se mi snažíš říct něco, co není pravda. Pojďme si promluvit o tom, co se opravdu stalo." Tím dáte najevo, že lež je problém, ale že vy jste na jeho straně. Důležité je oddělit čin od osoby: místo „Jsi lhář" řekněte „Tohle jednání mi vadí, ale mám tě rád." Dítě pak nemá potřebu se bránit a snáze řekne pravdu.

Do zásoby si schovejte tři role toaletního papíru. Vyrobíte z nich mumie, sněhuláky nebo závodní dráhu pro autíčka (role papíru jako tunely). Nejlepší je hra na „balení dárku": jedno dítě si lehne na zem, druhé ho má celé obalit papírem, ale nesmí mu zakrýt nos a ústa. To je sranda nábytek na míru dvacet minut a pak vám zbyde papír na další tvoření – natrhat na kousky a udělat „sněžení" nad pevností. Pozor: nepoužívejte vodu, lepenka se rozpadne a uklízíte to potom věčně.

Dalším krokem je hledat řešení společně. Pokud dítě lhalo o rozbité váze, neptejte se „Kdo to udělal?", ale „Jak to opravíme nebo jak to napravíme?" Tím učíte dítě převzít odpovědnost za důsledky, místo aby se soustředilo na vinu. Pokud lhalo o úkolech, upravte denní režim tak, aby mělo víc času na povinnosti a méně stresu. Typická chyba je tlačit dítě do kouta a nutit ho k přiznání – to vede k další lži, ne k nápravě.

Nejdůležitější ale je, abyste se nenechali zblbnout reklamou. Drahá lahev s barevnými vzory není zárukou klidného krmení. Sledujte signály miminka: jeho sání, tempo, spokojenost po jídle. Pokud se vám zdá, že něco nefunguje, zkuste jinou savičku nebo jiný tvar lahve – takové experimenty jsou běžné a neznamenají, že děláte něco špatně. Trpělivost a pozorování jsou nejlepšími pomocníky.

Na co se zaměřit při nákupu – a čemu se vyhnout Praktická rada: nikdy nekupujte celou sadu lahví, dokud nevyzkoušíte jeden kus. Každé miminko má jiné tempo sání a jinou citlivost dásní. Kupte jednu lahev, otestujte ji 2–3 dny. Sledujte, jestli mléko neteče samovolně, jestli miminko nepolyká vzduch (kontrolujte, zda po krmení neříhá více než obvykle) a zda mu krmení netrvá kratší dobu než 10 minut – to je signál příliš rychlého průtoku. Typická chyba: rodiče kupují větší lahve, aby „měli rezervu", ale objem 250 ml je pro novorozence zbytečný a savička s větším otvorem je pak přemáhá.

If you loved this write-up and you would like to receive extra data relating to více zde kindly take a look at the website.