Zalévat, nebo nechat rostliny v klidu? Co rozhoduje > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Do budoucna zalévejte tak, aby substrát mezi zálivkami částečně proschnul. Hloubku vlhkosti zkontrolujte prstem nebo dřevěnou tyčinkou, ne pohledem na povrch. V zimě a v chladném prostředí snižte frekvenci zálivky, protože rostlina spotřebuje méně vody. Hnědé skvrny se už nevrátí, pokud odstraníte přebytečnou vodu, zajistíte odtok a necháte pletiva dýchat. Poškozené listy odstraňte, aby se na nich nešířila plíseň, a rostlinu sledujte ještě několik týdnů.

Zalévání a světlo jsou dvě hlavní páky, ale nesmíte zapomenout na vlhkost vzduchu. Vytápěné byty mají v zimě vlhkost klidně pod 30 %, což je pro fíkus málo. Pomůže jednoduché řešení: postavte květináč na misku s vlhkým keramzitem, aniž by se dno dotýkalo hladiny. Listy rosíte jenměkkou vodou pokojové teploty, nejlépe ráno, aby do večera oschly. Rosit vodou z kohoutku s vodním kamenem listy poškodí a vytvoří bílé skvrny.

Než odjedete na dovolenou, je potřeba zjistit, co vlastně rostliny potřebují. Některé vydrží bez vody dva týdny, jiné dva dny. Rozhoduje velikost květináče, druh substrátu, teplota v bytě a to, jestli má rostlina v místnosti přímé slunce. Malé plastové květináče s tenkou vrstvou hlíny vysychají rychle, velké keramické s hlínou a mulčem drží vlhkost mnohem déle. Než začnete vymýšlet systém, projděte rostliny jednu po druhé a rozdělte je na ty, které zvládnou delší sucho, a ty, které potřebují pravidelnou zálivku.

Pokud i po těchto opatřeních rostlina po třech měsících žloutne a opadává, není to vaše chyba. Některé druhy prostě potřebují více světla, než jim tmavá místnost může dát. Vyměňte je za odolnější a zbytek nechte na přirozeném úbytku. Zeleň v šeru je vždy kompromis – nejde o bujný růst, ale o přežití. A to je přesně to, co od těchto sedmi druhů čekat můžete.

Nejčastější chyby jsou tři. První: příliš mnoho roztoku, takže kořeny nemají přístup vzduchu a dusí se. Druhá: zapomenutá výměna, kdy se voda zakalí a začne zapáchat. Třetí: použití obyčejné zeminy nebo substrátu s rašelinou v hydroponické nádobě – rozpadne se a ucpává otvory. Dávejte pozor i na řasy: pokud nádoba stojí na světle, roztok zezelená. Řešením je neprůhledná vnější nádoba nebo přesun do stínu.

Kokosový substrát má dvě silné stránky: drží vlhkost, ale zároveň nechává kořeny dýchat, a je prakticky sterilní. To se hodí při hydroponii, při předpěstování sazenic, u rostlin náchylných k hnilobě kořenů a při množení řízků. Naopak v kyselých půdách a u rostlin vyžadujících vyšší pH (například u mnoha zelenin) je potřeba pH upravit, protože čistý kokos bývá kyselý až neutrální. Také není vhodný pro rostliny, které potřebují pevnou oporu v půdě, jako jsou stromky s hlubokými kořeny.

Ne každý byt má okna orientovaná na jih nebo východ. V mnoha místnostech dopadá jen rozptýlené světlo, část dne je tam šero a v zimě se situace ještě zhorší. Přesto se dá i do takových prostor pořídit zeleň, která neshnije ani se nevytáhne do podoby bledé tyčky. Rozhoduje především intenzita světla měřená v luxech, http://Sitamge.Ru/user/RudolfMolloy262/ ne dojem, který máme při pohledu na okno. Pro udržení kompaktního růstu potřebuje většina běžných pokojovek alespoň 500–1000 luxů po dobu 8–10 hodin. Ve tmavém koutě naměříte klidně jen 50–150 luxů.

Než začnete vybírat, určete reálné podmínky. Mobil s aplikací na měření osvětlení postačí k orientaci. Měřte ve výšce, kde bude stát květináč, a to v poledne a večer. Zjistíte, jestli jde o místnost s oknem na sever, nebo o chodbu bez oken. Tento údaj je důležitější než název rostliny na etiketě. Právě podle něj se rozhoduje, zda rostlina přežije, nebo jen pomalu chřadne několik měsíců.

Sedm druhů, které snesou i slabé světlo Mezi nejodolnější patří sanseviera (tenura). Snese i několik hodin přímého slunce, ale v tmavé místnosti vydrží měsíce bez viditelné újmy. Zalévejte ji až ve chvíli, kdy substrát zcela proschne, klidně jednou za tři týdny. Zamiokulkas má podobné nároky, ale nesnáší přemokření – jeho oddenky hnijí rychleji než listy. Dále se osvědčila aspidistra, která roste i v chodbě bez denního světla, pokud dostane alespoň slabý zdroj z chodby. Šplhavnice (epipremnum) přežije v polostínu, ale v hlubokém stínu ztratí kresbu na listech. Dracena potřebuje o něco více světla než předchozí druhy, jinak jí žloutnou spodní listy. Fíkus drobnolistý zvládne stín, ale nesnáší stěhování a průvan. A sedmým je pothos neboli filodendron – v šeru sice poroste pomalu, ale neuhyne.

U všech těchto druhů platí několik zásad. Zalévejte méně, ne více. Ve stínu rostliny odpařují minimum vody, takže stejná zálivka jako na světlém parapetu je zabije. Hnojte maximálně jednou rekonstrukce koupelny krok za krokem dva měsíce poloviční dávkou. Listy otírejte vlhkým hadříkem, protože prach na nich snižuje už tak slabé světlo. Nepřesazujte zbytečně barvy stěn do obýváku velkého květináče – přebytečná zemina zůstává mokrá a začnou v ní růst plísně.

For more information on http://tropicana.Maxlv.ru/ check out the web site.