4 podmínky, kdy se zimní hnojení vyplatí a kdy škodí > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Teplota, vlhkost a zálivka: tři pilíře sytých bar

Jak poznat, že zemina doslouži

Kroton postavte na místo s jasným světlem, ale ne na přímé polední slunce. Ideálně k východnímu nebo západnímu oknu, kde je dopoledne nebo odpoledne rozptýlené světlo. Přímé úpalové slunce listy spálí a barvy vyblednou do žlutozelené. Pokud máte okno orientované na jih, použijte jemnou záclonu nebo rostlinu posuňte dál od skla. byt v paneláku zimě, kdy je světla málo, přisviťte bílou LED lampou alespoň 10 hodin denně.

Pozor na častý mýtus, že drenáž nahrazuje správnou zálivku. Ani s dokonalou drenáží nezalévejte „pro jistotu" každý den. Voda má po zálivce odtéct, ale substrát nemá být trvale promočený. Pokud po hodině od zálivky vytéká voda z podmisky, vylijte ji. Stojící voda v podmisce je stejně škodlivá jako voda v květináči bez drenáže.

Častou chybou je přidávat sedlinu ke každé zálivce. Rostlina dostane příliš mnoho dusíku, vytvoří měkké a světlé listy, které jsou náchylné k plísním, a v půdě se přemnoží smutnice. Stačí přidat sedlinu dvakrát až třikrát za rok, ideálně na jaře a na začátku léta. Během zimního klidu rostliny hnojit vůbec netřeba. Pokud si všimnete bílého povlaku na povrchu půdy, jde o plíseň – sedlinu okamžitě odstraňte, substrát nechte proschnout a další dávku vynechte.

Drenáž má jediný úkol: zajistit, aby přebytečná voda po zálivce volně odtekla a nestála v kontaktu se substrátem. Bez ní se voda hromadí v nejnižším bodě nádoby a substrát nad ní zůstává trvale mokrý. Pokud květináč nemá odtokový otvor, ani ta nejlepší drenáž nepomůže — voda nemá kam odejít. Proto první krok není drenáž, ale kontrola, zda má nádoba díru na dně.

Nakonec myslete na materiál nádoby. Terakotové a neglazované květináče odvádějí vlhkost i stěnami, takže drenáž v nich nemusí být tak výrazná. Plastové a glazované nádoby vodu drží, tam je kvalitní drenáž a odtokový otvor naprostá nutnost. Pokud rostlinu přesazujete, starou drenáž vyhoďte a udělejte novou — propláchnout a znovu použít se vyplatí jen keramzit, a to po důkladném vyčištění od zbytků substrátu.

Další chybou je příliš silná drenážní vrstva. Když zabere polovinu květináče, zbývá kořenům málo prostoru pro růst a rostlina v malém objemu substrátu rychleji vysychá. U malých květináčů do průměru deseti centimetrů stačí opravdu tenká vrstva. U velkých nádob na balkoně naopak drenáž podceňovat nevyplácí, protože tam se při dešti dostane vody mnohem víc.

U trávníku platí, že zimní hnojení má smysl jen v nížinách a pouze do konce listopadu. Použijte hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, které podporují zakořenění a odolnost vůči mrazu. Dusík v tuto dobu vynechejte úplně. Pokud je trávník promrzlý nebo pod sněhem, nehnojte. Stejně tak vynechejte hnojení v období, kdy střídavě mrzne a taje, protože rostliny jsou vystavené stresu a hnojivo situaci jen zhorší.

Co se stane, když hnojíte v mrazu Hnojivo aplikované na promrzlou půdu zůstává na povrchu. Při prvním tání se splaví do spodních vrstev nebo odteče mimo kořenový systém. Dusík se navíc mění na amoniak a uniká do vzduchu. Rostlina tak nedostane nic a vy jste ztratili čas i materiál. Další častá chyba je hnojení koncentrovanými roztoky na zmrzlou zem. Vznikne ledová krusta, která poškodí kořínky a způsobí jejich hnilobu. Pokud už musíte zasáhnout, použijte granulované hnojivo s pomalým uvolňováním a zapravte ho mělce do půdy před prvním mrazem, ne po něm.

Nejčastější chyba je hnojení všech rostlin stejně. Každá má jiný rytmus. Zimní zelenina a česnek potřebují živiny brzy na jaře, ovocné stromy až po odkvětu, okrasné dřeviny na konci zimy. Pokud si nejste jisti, raději vynechejte hnojení úplně a počkejte na jaro. Rostlina bez hnojení přežije, rostlina otrávená nadbytkem solí ne.

Základní pravidlo zní: hnojte jen to, co v zimě skutečně roste nebo raší. Mezi takové rostliny patří ozimá zelenina, jako je polníček, špenát, ozimý pórek nebo kapusta. Dále zimní cibule a česnek, které na podzim zakoření a na jaře potřebují startovací dávku dusíku. V mírných polohách lze přihnojit i trávník, ale pouze pokud teploty neklesají pod bod mrazu a půda není promrzlá. Naopak ovocné stromy, okrasné dřeviny, trvalky a pokojové rostliny v zimním klidu nehnojte vůbec. Jejich metabolismus je utlumený, kořeny nepřijímají živiny a hnojivo se v půdě hromadí, což vede k zasolení a spálení kořenů.

U zimní zeleniny a česneku se osvědčuje přihnojení na konci února, kdy půda rozmrzne do hloubky pěti centimetrů. Dávka musí být nízká, maximálně polovina běžné jarní dávky. Nadbytek dusíku v chladu podporuje měkké pletivo, které pak povolí při prvním mrazíku. Lepší je použít kompost nebo vyzrálý hnůj zapravený už na podzim. Ten se v zimě pomalu rozkládá a živiny uvolňuje postupně, přesně podle toho, jak se půda ohřívá.

In the event you loved this short article and you wish to receive more info with regards to sitamge.Ru generously visit our web-site.