Hnojení pokojových rostlin: kdy živiny pomáhají a kdy škodí > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Světlo a teplota rozhodují o tom, zda rostlina listy udrží. Fíkus potřebuje jasné rozptýlené světlo, ne přímé polední slunce za oknem orientovaným na jih. Při nedostatku světla listy blednou a opadávají od spodní části. Stejně škodí průvan z otevřených dveří, klimatizace nebo topení, které na rostlinu fouká. Ideální je stabilní teplota mezi osmnácti a čtyřiadvaceti stupni bez náhlých výkyvů.

barvy stěn do obýváku ložnice se hodí rostliny s velkou listovou plochou, protože právě na listech se zachycují prachové částice. Zelenec (Chlorophytum) tvoří převislé výhony a dobře funguje na polici nebo v závěsném květináči. Mějte ho dál od postele, abyste na něj nebrkli při nočním pohybu. Velkolistá monstera a fíkus benjamin jsou další možnosti, ale pozor – fíkus nesnáší průvan a časté přesouvání, takže mu najděte pevné místo hned na začátku. Kapradina (Nephrolepis) výrazně zvyšuje vlhkost vzduchu, což oceníte v přetopených bytech, na druhou stranu potřebuje stálou vlhkou zeminu. Pokud máte sklony k alergiím, vyhněte se druhům s jemnými chloupky na listech, které zachycují pyl a prach.

Zálivka je druhá past. V ložnici se méně větrá, substrát pomaleji vysychá, a přelití je nejčastější důvod uhynutí. Pravidlo je jednoduché: ponořte prst dva centimetry do hlíny, a teprve když je suchá, zalijte. V zimě frekvenci snižte na polovinu. Pod květináč byt v panelákuždy dejte misku s vrstvou keramzitu, aby kořeny nestály ve vodě.

Sedmé pravidlo shrnuje vše předchozí: méně je téměř vždy více. Pokud si nejste jistí, vynechejte hnojení o jeden cyklus. Rostlina s nedostatkem živin roste pomaleji a bledne, ale většinou se vzpamatuje. Rostlina s přebytkem solí hyne rychle a často nevratně. Raději pravidelně pozorujte barvu listů, tuhost stonků a rychlost růstu než slepě dodržovat tabulky na obalu.

Voda, substrát a forma hnojiva rozhodují Třetí pravidlo: nikdy nehnojte do suchého substrátu. Suchá půda s vysokým obsahem solí vytáhne vodu z kořenů a způsobí popáleniny. Nejprve rostlinu zalijte čistou vodou, nechte ji vsáknout a teprve potom přidejte roztok hnojiva. Čtvrté pravidlo se týká formy. Kapalná hnojiva se snadno dávkují, ale uvolňují živiny nárazově. Tyčinky a kuličky s pomalým uvolňováním jsou bezpečnější, ovšem jen tehdy, když je nezapíchnete do těsné blízkosti kořenového krčku. Ideální vzdálenost je u okraje květináče.

Poslední věc, kterou mnozí podceňují, je drenáž. Keramzit nebo hrubý písek na dně květináče nezachrání rostlinu před přelitím, pokud ji zaléváte příliš často. Drenáž pouze zabrání tomu, aby kořeny stály přímo ve vodě. Klíčem je správná zálivka a vzdušný substrát, ne vrstva kamínků. Když budete tyhle zásady dodržovat, vaše rychle rostoucí pokojovky budou mít sílu na nové listy celý rok.

Smutnice vypadají jako drobné černé mušky, které poletují kolem květináčů a sedají na vlhký substrát. Neškodí přímo rostlině, ale jejich larvy žijí v půdě a živí se odumřelou organickou hmotou a jemnými kořínky. Přemnoží se hlavně tam, kde je substrát trvale mokrý a vzduch v místnosti stojatý. Prvním krokem není postřik, ale změna podmínek, ve kterých se jim daří.

Páté pravidlo: sledujte stav substrátu, ne kalendář. Bílý povlak na povrchu půdy nebo na okraji květináče znamená usazené soli. Řešením je prolít substrát několika dávkami čisté vody a nechat ji odtéct. Opakujte to dvakrát až třikrát za sebou, dokud odtékající voda není čistá. Teprve pak se vraťte k hnojení, ale v nižší koncentraci.

Šesté pravidlo: každá rostlina má jinou potřebu. Kaktusy a sukulenty snesou jen velmi slabé hnojení a pouze v době růstu. Kapradiny a maranty jsou citlivé na nadbytek dusíku, který pálí okraje listů. Naopak silně rostoucí druhy s velkými listy, jako jsou fíkusy nebo monstery, potřebují živiny pravidelně, ale vždy v rovnováze dusíku, fosforu a draslíku. Hnojivo určené výhradně na květ nepoužívejte u rostlin pěstovaných pro listy.

Druhé pravidlo se týká období. Od listopadu do února většina pokojových rostlin odpočívá, spotřeba živin klesá a hnojení je zbytečné, případně škodlivé. Výjimkou jsou druhy kvetoucí právě v zimě nebo rostliny pod silným umělým osvětlením. Hnojit začněte, až když se na jaře objeví nové listy nebo poupata, a skončete na konci léta, kdy růst zpomaluje.

Přehnojení je častější příčina úhynu pokojových rostlin než nedostatek živin. Nadbytek solí v substrátu spálí kořeny, rostlina přestane přijímat vodu a během několika dní zvadne, i když je půda vlhká. Prvním pravidlem je tedy hnojit méně, než výrobce na obalu doporučuje. U většiny běžných druhů stačí poloviční dávka a interval prodloužený o týden až dva.

Here is more about Rady Pro rekonstrukci stop by our webpage.