Praní závěsů na 60 stupňů, které ničí vlákna i barvy
페이지 정보
본문
Světlo v předsíni bez okna musí být vrstvené. Jeden stropní zdroj uprostřed místnosti vytvoří ostré stíny a prostor spíš zmáčkne. Kombinujte tři zdroje: stropní světlo s teplým podtónem (2700–3000 K), nástěnné svítidlo nad zrcadlem nebo vedle něj a malou stojací lampu nebo LED pásek podél jedné stěny. Důležité je, aby světlo nebylo jen shora – boční světlo rozšiřuje vjem prostoru. Vyhněte se studenému bílému světlu, to dělá z předsíně nemocniční chodbu.
Nakonec záleží i na tom, jak se o povlečení staráte. Perte ho naruby při nižší teplotě, nepřekračujte 40 °C, pokud výrobce neurčí jinak. Vyhněte se aviváži, která na vláknech vytváří film a snižuje savost i stálost barev. Sušte v poloze, která není vystavená přímému slunci – UV záření je nejrychlejší cestou k vyblednutí. Mezi praními nestřídejte příliš mnoho různých barevných kusů, abyste zabránili vzájemnému pouštění barvy stěn do obýváku.
Čalouněná pohovka je vystavena každodennímu zatížení – pot, mastnota z vlasů, rozlité nápoje, chlupy domácích zvířat a prach. Pára se nabízí jako univerzální řešení, jenže u mnoha typů čalounění napáchá víc škody než užitku. Horká vlhkost proniká do výplně, podporuje růst plísní, uvolňuje lepidla a může způsobit, že se nebo vytvoří mapy. Proto je lepší naučit se čistit pohovku za sucha nebo s minimem vody.
Kvalitní povlečení poznáte podle toho, že i po dvou letech vypadá téměř stejně jako na začátku. Nekupujte podle nejnižší ceny, ale podle složení, gramáže a způsobu barvení. Tyto tři údaje na etiketě řeknou o výdrži víc než sebelepší reklama.
Teplota praní je druhá nejčastější past. Bílé ubrusy ze lnu a bavlny snesou 60 °C, ale barevné a potištěné jen 30–40 °C. Zábyt v panelákuěsy perte na 30 °C s jemným cyklem a nižšími otáčkami odstřeďování. Nikdy nepřidávejte aviváž do praní závěsů, která mají být na okně — snižuje jejich schopnost držet tvar a podporuje zachytávání prachu. Místo toho použijte ocet v dávce místo aviváže, změkčí vodu a pomůže odstranit zbytky pracího prostředku.
První věcí, kterou je potřeba sledovat, je složení. Stoprocentní bavlna s dlouhým vláknem (například Pima nebo tzv. egyptská) snese časté praní a méně žmolkovatí. Směsi s vysokým podílem polyesteru sice méně mačkají, ale hůř sají pot a po letech mohou žloutnout. Dávejte pozor na podíl umělých vláken nad 50 procent – takové povlečení často ztrácí barvu nerovnoměrně.
Skvrny řešte okamžitě, ne až před praním U ubrusů rozhoduje čas. Víno, káva, tuk nebo ovocná šťáva se do vlákna zavrtají během minut. Čerstvou skvrnu nejdřív opatrně vpijte papírovou utěrkou, nikdy netřete krouživým pohybem — jen rozetřete špínu do stran. Potom místo propláchněte studenou vodou ze spodní strany látky, aby se nečistota vytlačila ven, ne hlouběji. Na tuk použijte trochu prostředku na nádobí, na červené víno minerálku a sůl, na kávu vlažnou vodu s octem. Když skvrnu necháte zaschnout, bílkoviny se spojí s vláknem a barvivo zůstane natrvalo.
Skladování je poslední rekonstrukce koupelny krok za krokem, který většina lidí podcení. Závěsy i ubrusy ukládejte vyprané, dokonale suché a volně složené, ne natěsno do plastových pytlů. Vlhkost v uzavřeném prostoru způsobí plíseň a zatuchlý pach, který se už nevypere. Mezi vrstvy vložte bílý papír, aby se látky neobarvily navzájem. A pokud ubrus používáte jen na svátky, prohlédněte ho před uložením — skvrna, kterou jste přehlédli, se po měsících zafixuje a už ji nedostanete ven.
Druhým krokem je sjednotit barvy a odstíny. Zásadní chybou je kontrastní pruh uprostřed místnosti – tmavá postel, světlé zdi, výrazný koberec. Oko se zastaví na každé hranici a prostor se rozpadne. Zvolte dvě až tři blízké světlé odstíny a opakujte je: zeď, povlečení, závěsy. Tmavý akcent nechte maximálně jeden a umístěte ho nízko, například na kobereček u postele. Nikdy nedávejte tmavou barvu na strop ani na velkou plochu proti oknu, jinak pohltí světlo, které do místnosti proudí.
Povlečení, které po pár praních vybledne nebo se rozpadne, většinou nepodlehlo jen špatnému zacházení. Rozhoduje už samotný výběr materiálu a způsobu výroby. Než sáhnete po prvním balíčku, prohlédněte si etiketu a zjistěte, z čeho je tkanina utkaná a jak je obarvená.
Sušení rozhoduje o tom, zda závěs po vyprání ještě vypadá jako závěs. Nesušte je v sušičce, pokud na štítku není výslovně povolená — vysoká teplota způsobuje sražení a trvalé pomačkání. Pověste je mokré přímo na garnýž nebo na sušák do stínu, ne na přímé slunce, které vyšisuje barvy. Ubrusy sušte rozložené, ne přehozené přes šňůru, jinak se v přehybu vytvoří obtisknuté linie. Žehlete z rubu, u výšivek přes vlhkou utěrku, a žehličku nastavte podle materiálu, ne podle zvyku.
Nakonec záleží i na tom, jak se o povlečení staráte. Perte ho naruby při nižší teplotě, nepřekračujte 40 °C, pokud výrobce neurčí jinak. Vyhněte se aviváži, která na vláknech vytváří film a snižuje savost i stálost barev. Sušte v poloze, která není vystavená přímému slunci – UV záření je nejrychlejší cestou k vyblednutí. Mezi praními nestřídejte příliš mnoho různých barevných kusů, abyste zabránili vzájemnému pouštění barvy stěn do obýváku.
Čalouněná pohovka je vystavena každodennímu zatížení – pot, mastnota z vlasů, rozlité nápoje, chlupy domácích zvířat a prach. Pára se nabízí jako univerzální řešení, jenže u mnoha typů čalounění napáchá víc škody než užitku. Horká vlhkost proniká do výplně, podporuje růst plísní, uvolňuje lepidla a může způsobit, že se nebo vytvoří mapy. Proto je lepší naučit se čistit pohovku za sucha nebo s minimem vody.
Kvalitní povlečení poznáte podle toho, že i po dvou letech vypadá téměř stejně jako na začátku. Nekupujte podle nejnižší ceny, ale podle složení, gramáže a způsobu barvení. Tyto tři údaje na etiketě řeknou o výdrži víc než sebelepší reklama.
Teplota praní je druhá nejčastější past. Bílé ubrusy ze lnu a bavlny snesou 60 °C, ale barevné a potištěné jen 30–40 °C. Zábyt v panelákuěsy perte na 30 °C s jemným cyklem a nižšími otáčkami odstřeďování. Nikdy nepřidávejte aviváž do praní závěsů, která mají být na okně — snižuje jejich schopnost držet tvar a podporuje zachytávání prachu. Místo toho použijte ocet v dávce místo aviváže, změkčí vodu a pomůže odstranit zbytky pracího prostředku.
První věcí, kterou je potřeba sledovat, je složení. Stoprocentní bavlna s dlouhým vláknem (například Pima nebo tzv. egyptská) snese časté praní a méně žmolkovatí. Směsi s vysokým podílem polyesteru sice méně mačkají, ale hůř sají pot a po letech mohou žloutnout. Dávejte pozor na podíl umělých vláken nad 50 procent – takové povlečení často ztrácí barvu nerovnoměrně.
Skvrny řešte okamžitě, ne až před praním U ubrusů rozhoduje čas. Víno, káva, tuk nebo ovocná šťáva se do vlákna zavrtají během minut. Čerstvou skvrnu nejdřív opatrně vpijte papírovou utěrkou, nikdy netřete krouživým pohybem — jen rozetřete špínu do stran. Potom místo propláchněte studenou vodou ze spodní strany látky, aby se nečistota vytlačila ven, ne hlouběji. Na tuk použijte trochu prostředku na nádobí, na červené víno minerálku a sůl, na kávu vlažnou vodu s octem. Když skvrnu necháte zaschnout, bílkoviny se spojí s vláknem a barvivo zůstane natrvalo.
Skladování je poslední rekonstrukce koupelny krok za krokem, který většina lidí podcení. Závěsy i ubrusy ukládejte vyprané, dokonale suché a volně složené, ne natěsno do plastových pytlů. Vlhkost v uzavřeném prostoru způsobí plíseň a zatuchlý pach, který se už nevypere. Mezi vrstvy vložte bílý papír, aby se látky neobarvily navzájem. A pokud ubrus používáte jen na svátky, prohlédněte ho před uložením — skvrna, kterou jste přehlédli, se po měsících zafixuje a už ji nedostanete ven.
Druhým krokem je sjednotit barvy a odstíny. Zásadní chybou je kontrastní pruh uprostřed místnosti – tmavá postel, světlé zdi, výrazný koberec. Oko se zastaví na každé hranici a prostor se rozpadne. Zvolte dvě až tři blízké světlé odstíny a opakujte je: zeď, povlečení, závěsy. Tmavý akcent nechte maximálně jeden a umístěte ho nízko, například na kobereček u postele. Nikdy nedávejte tmavou barvu na strop ani na velkou plochu proti oknu, jinak pohltí světlo, které do místnosti proudí.
Povlečení, které po pár praních vybledne nebo se rozpadne, většinou nepodlehlo jen špatnému zacházení. Rozhoduje už samotný výběr materiálu a způsobu výroby. Než sáhnete po prvním balíčku, prohlédněte si etiketu a zjistěte, z čeho je tkanina utkaná a jak je obarvená.
Sušení rozhoduje o tom, zda závěs po vyprání ještě vypadá jako závěs. Nesušte je v sušičce, pokud na štítku není výslovně povolená — vysoká teplota způsobuje sražení a trvalé pomačkání. Pověste je mokré přímo na garnýž nebo na sušák do stínu, ne na přímé slunce, které vyšisuje barvy. Ubrusy sušte rozložené, ne přehozené přes šňůru, jinak se v přehybu vytvoří obtisknuté linie. Žehlete z rubu, u výšivek přes vlhkou utěrku, a žehličku nastavte podle materiálu, ne podle zvyku.
- 이전글남성 건강 고민을 혼자 판단하지 말아야 하는 이유 26.09.14
- 다음글비아그라 정품 인증 마크는 어떻게 확인하나요? 26.09.14
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.