Co se stane, když zůstanete doma v dešti bez nákupů > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Začněte tím nejjednodušším. Šišky postavte na trojici párátek a máte ježka. Kaštany propíchněte špejlí a vzniknou figurky, které se dají spojovat do zvířátek. Žaludy s kloboučkem nasaďte na párátko a vytvořte houby do mechového lesa. Z listů vylisovaných v knize sestavte koláž na papír, stačí je přilepit tyčinkovým lepidlem a dokreslit fixou. Kameny pomalované akrylovou barvou udrží pozornost i tříleté dítě, protože netvoří přesné tvary, ale jen barvy.

Klasické táborové hry přežily desítky let ne proto, že by byly dokonalé, ale protože fungují na jednoduchém principu: jasná pravidla, krátká příprava a dost prostoru pro všechny. Když se hra vede správně, zapojí se i ti, kteří by jinak stáli stranou. Když se vede špatně, skončí to uraženými dětmi a vedoucím, rady pro rekonstrukci který křičí do tmy. Rozdíl není v hře, ale v tom, jak ji uvedete.

Když venku lije a děti se začnou nudit, první instinkt je něco koupit. Jenže hračky z obchodu často skončí v koutě do druhého dne. Zkuste to jinak: z toho, co už doma máte, se dá postavit celé odpoledne. Nejde o to mít dokonalé pomůcky, ale vědět, kde co leží, a mít po ruce jednoduchý plán.

Should you adored this post as well as you want to get more info about Jak zaříDit malou kuchyni generously check out our web-site. Pro větší kruh se hodí „tichá pošta beze slov". První předvede krátkou scénu nebo pohyb, druhý ho zopakuje pro třetího a tak dál. Na konci se porovná původní a poslední verze. Je to smích bez potřeby mluvit a funguje i s dětmi. Důležité je předvádět pomalu a nezvyšovat tempo. Rychlost je nejčastější důvod, proč se řetěz rozpadne během tří předání.

Další možností je výtvarná dílna bez nákupu. Z novin a lepidla vznikne kašírovaná miska nebo maska, z krabice divadlo, ze starých ponožek loutka. Důležité je připravit podlahu – igelit nebo starý ubrus – a určit místo, kde se může špinit. Pokud děti necháte tvořit bez omezení, většinou přijdou s nápadem, který by vás nenapadl. Nechte je dokončit, co začaly, i když to vypadá divně. Výsledek není důležitý, důležitý je proces.

Nejčastější chyba je ignorovat šířku chodby. Ve chvíli, kdy je místo užší než dva metry, přestává fungovat jak zařídit malou kuchyniékoli házení obloukem. Další chybou je hrát naboso na hladké podlaze. Stačí jedna prudká otočka a míč je v rohu, kde ho nedostanete bez posunutí nábytku. Proto před hrou odstraňte volné předměty ze země a postavte se tak, abyste měli za zády zeď, ne otevřené dveře.

Večerní kruh u ohně funguje nejlépe, když se lidé přestanou bát ticha a začnou něco dělat. Nemusíte tahat karty, kostky ani kytaru. Stačí hlas, pozornost a ochota hrát. První pravidlo: začněte hrou, která nevyžaduje vysvětlování pravidel delší než dvě věty. Jinak se kruh rozpadne dřív, než začne.

Začněte tím, že projdete byt a posbíráte deset až patnáct předmětů, které se dají použít různě. Hodí se kartonové krabice, víčka od sklenic, staré noviny, provázek, kolíčky na prádlo, špachtle, kelímky, knoflíky, prostěradlo nebo deka. Všechno dejte na jednu hromadu doprostřed místnosti. Děti si tak samy začnou vybírat a kombinovat. Vy se vyhnete hledání ve chvíli, kdy už je hra v plném proudu.

Hry s pravidly, které nepotřebují nic než papír a tužku, fungují vždy. Můžete hrát slovní řetězy, kreslené hádanky nebo jednoduché šifry. U stolních her si vystačíte s kostkami a figurkami z knoflíků. Pokud chcete něco pohybovějšího, zkuste tichou poštu nebo hru na sochy, kdy se na povel všichni zastaví. Pozor na jednu věc: pokud je dětí hodně, rozdělte je do menších skupin. Čím větší skupina, tím rychleji přichází nuda a hádky.

Změnu oznamte předem a nahl

Hry, které drží pozornost i bez vybavení Když už jsou lidé rozmluvení, přejděte k příběhu po jedné větě. První řekne větu, druhý naváže, třetí pokračuje. Cílem není vtipnost, ale to, aby příběh držel pohromadě. Typická chyba je, že někdo větu usekne a udělá z ní pointu. Vysvětlete předem, že pointa přijde až na konci a že se nesmí skákat do řeči. Pokud se příběh zasekne, stačí říct „a pak se stalo něco, co nikdo nečekal" a pokračuje se dál.

Další osvědčená hra je „pravda, nebo lež". Každý řekne tři tvrzení o sobě, z toho dvě pravdivá a jedno smyšlené. Ostatní hádají, které je lež. Funguje to i v kruhu, kde se lidé příliš neznají. Pozor na dvě věci: nechte každému stejný čas na vymýšlení a nikdy nekomentujte, co kdo řekl. Jakmile se začne rozebírat, kdo lhal doopravdy, hra se změní v nepříjemné vyšetřování.

Postavte překážkovou dráhu z toho, co už máte Překážková dráha je nejspolehlivější hra na déšť. Rozložte po zemi polštáře jako ostrůvky, mezi nimi natáhněte provázek nízko nad zemí, na židle položte deku jako tunel. Pravidla musí být jasná: kdo se dotkne země, vrací se na start. U menších dětí dráhu zjednodušte, u větších přidejte úkol – cestou přenést míček na lžíci nebo splnit krátký úkol. Typická chyba je udělat dráhu příliš složitou. Pak se děti začnou hádat a hra skončí dřív než začala. Radši méně překážek a více opakování.