Když se stmívá, hrajte s mladšími bezpečně > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Druhá možnost je hrát s časem, ne s prostorem. Postavte se na jeden konec, druhý hráč stojí zády a odříkává čísla. Mezitím je potřeba dostat se co nejblíž k boční barvy stěn do obývákuě, ale nikdy se jí nedotknout. Kdo se dotkne, vrací se na start. Najednou není důležité, jak chodba končí, protože hra skončí dřív, než se k tomu konci vůbec dostanete. Zároveň to nutí hráče sledovat okolí, ne jen cíl v dálce.

Na konci hry děti vždy sečtěte. Udělejte to nahlas a ještě předtím, než začnete hodnotit výsledky. Mějte připravenou jednu společnou tečku – teplý čaj, krátké vyprávění nebo písničku. Tím se napětí uvolní a děti odcházejí spát s pocitem, že šlo o dobrodružství, ne o zkoušku. Pokud se některé dítě bojí, nechte ho jít s dospělým a nabídněte mu roli pomocníka. Nikdy ho nenenuťte do úkolu, který zvládnout nechce. Bezpečná noční hra pro mladší je hlavně krátká, srozumitelná a s dospělým vždy na dosah.

Než začnete, projděte chodbu nebo obývací pokoj a odstraňte vše, co se může převrhnout: volně stojící lampy, skleněné vázy, obrázky bez jištění, kabely. Koberec nebo protiskluzová podložka je základ, jinak první rychlá hra skončí pádem. Dveře zajistěte tak, aby se nezavíraly samy – klín nebo háček zabrání přiskřípnutí prstů. Pokud máte schody, postavte zábranu i během hry, ne jen na běžný den.

Vyhněte se dvěma častým chybám. První je nutit lidi, aby se představili v kruhu a řekli něco zajímavého o sobě. To zní jako bezpečné, ale ve skutečnosti staví každého na jeviště a někteří se zaseknou. Druhá chyba je začít rovnou výkladem. Výklad potřebuje pozornost, kterou nová skupina ještě nemá. První hodina má sloužit k tomu, aby lidé zjistili, jak spolu mluvit, ne aby si odnesli co nejvíc informací. Informace přijdou v dalších hodinách, když je skupina vtažená.

Typická chyba je předávání pravidel pouze ústně nebo pouze v dlouhém dokumentu. Někomu vyhovuje slyšet, jinému vidět. Proto pravidla ukažte, řekněte a nechte je vyzkoušet. Požádejte člověka, aby vlastními slovy zopakoval, co má dělat. Neptejte se „Rozumíš?", na to každý přikývne. Místo toho řekněte: „Vysvětli mi to, jako bych to slyšel poprvé." Okamžitě odhalíte, co zůstalo nejasné.

Základ je rozdělit body na dvě části. První část tvoří průběžné bodování za běžné aktivity — hlídky, úklid, docházku, pomoc ostatním. Druhá část je závěrečná hra, která by měla mít váhu maximálně jedné třetiny celkového součtu. Když poslední hra rozhodne o všem, předchozí snažení ztrácí smysl a děti to rychle pochopí. Naopak když je závěrečná hra bez vlivu, poslední den se nikomu nechce nic dělat.

Noční hra pro mladší děti má jedno zásadní omezení: nesmí být příliš dlouhá, příliš temná ani příliš soutěživá. When you beloved this post in addition to you would want to acquire more info with regards to Rady Pro Rekonstrukci generously pay a visit to the web-page. Pro děti barvy stěn do obýváku deseti let je vhodné zvolit trasu, kterou znají ze dne. Připravte ji tak, aby obcházela prudké svahy, kořeny, kameny a vodu. Vyhněte se místům, kde se svítí jen málo nebo kde je nutné přelézat plot. Délka by neměla přesáhnout třicet až čtyřicet minut čistého času. Pokud hru plánujete na večer, začněte za šera, ne za úplné tmy. Děti se tak lépe sžijí s prostředím a méně se bojí.

Druhá častá chyba je tajné bodování. Vedoucí si píše body do sešitu a děti je vidí jednou za dva dny. To je zabiják chuti. Body musí být vidět neustále — na tabuli, na velkém papíře v jídelně nebo na kartičkách u jednotlivých hlídek. Aktualizujte je alespoň jednou denně, ideálně večer po programu. Když se body objeví až na konci tábora, nikdo nemá šanci reagovat a hra ztrácí napětí.

Častou chybou je přehnaný strach. Děti se nebojí tmy, ale toho, co si pod ní představují. Proto před hrou vysvětlete, co je na trase čeká, a žádné překvapení nechte až na samotný úkol. Další chybou je příliš mnoho pravidel. Čím méně instrukcí, tím lépe. Také nepodceňujte oblečení. I v létě bývá v noci chladno, takže dlouhé kalhoty a pevné boty jsou nutností. Pokud prší, hru raději přesuňte nebo zkraťte.

Nakonec si dejte pozor na přehnanou složitost. Systém, kde se body násobí koeficienty podle typu aktivity, dne v týdnu a nálady vedoucího, nikdo nepochopí. Držte se jednoduchého pravidla: za běžnou aktivitu maximálně tři body pro hlídku, za výjimečný výkon pět. Zapište je do tabulky, kterou zvládne přečíst i devítileté dítě. Jednoduchost není slabost — je to podmínka, aby bodování vydrželo celý tábor a nikdo kvůli němu neztratil chuť hrát.

Jak hru připravit, aby se nikdo nebál Trasu rozdělte na krátké úseky a na každém mějte dospělého nebo staršího zkušeného hráče. Dospělý by měl být vidět, ale neměl by zasahovat do hry, pokud to není nutné. Stanoviště volte jednoduchá: poznávání předmětů po hmatu, krátká šifra, cesta podle značek. Vyhněte se přepadávání, běhání ve tmě a jak zařídit malou kuchyniémukoli kontaktu, při kterém se děti mají navzájem chytat. Pro mladší je vhodné, když jdou ve dvojicích nebo v trojicích a drží se za ruce. Každá dvojice by měla mít jednoho odpovědného vedoucího, který jde na konci skupiny.